Skladba * p*íslove*né ur*ení

Report
adverbiale
 materiál tvoří 36 slidů, v nichž je zopakována a prohloubena látka





předchozích ročníků z oblasti syntaxe a toto procvičeno; seznámení
vedlejší větou příslovečnou, některými jejími druhy a jejím využitím v
praxi
cílová skupina: 7. ročník
autor: Mgr. Tomáš Kozák
očekáváný výstup: žák rozezná ve větě příslovečné určení a vvpříslovečné, umí je zaměňovat a správně používat, je nutno využívat
formu prezentaci k zachování interaktivity
použitá literatura: učebnice SPN pro 7. ročník, Český jazyk – Přehled
učiva pro základní školu
průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a pracujeme se žáky
na cvičeních
 přimykání
 příslovečné určení
 místa
 způsobu
 míry
 prostředku
 původce děje
 zřetele
 příčiny
 účinku
 podmínky
 přípustky
 účelu
 vedlejší věty









místní
časové
způsobové
měrové
zřetelové
příčinné
účelové
podmínkové
přípustkové
 Příslovečné určení je větný člen, který rozvíjí sloveso (ukvapeně jednat,
přechází po místnosti), přídavné jméno (lidé žijící na venkově, velmi
mírný pes), někdy také příslovce (dost často, hodně hlasitě).
 Vyjadřuje okolnosti, za kterých děj probíhá, a různé vztahy (místo, čas,
způsob, míru, prostředek, původce děje, zřetel, příčinu, účel, podmínku
a přípustku.
 Na příslovečné určení se ptáme řídícím výrazem a různými příslovci
(někdy vedle pádových otázek):
Včera jsem se chvilku zdržela u kamarádky.
Kdy jsem se zdržela u kamarádky? Jak dlouho jsem se včera zdržela u
kamarádky? Kde jsem se včera chvilku zdržela?
 příslovečné určení může být rozvito dalšími členy (v okamžiku – v témž
okamžiku)
 Příslovečné určení příčiny vyjadřuje příčinu, která
vyvolá nějaký děj (příčina tedy ději předchází)
 Ptáme se otázkami: proč?, z jakého důvodu?, z jaké
příčiny?

Pro slzy neviděla na cestu. Kvůli tomu potvrzení jsem
musel jít za paní hospodářkou.
 Příslovečné určení účelu vyjadřuje, co je cílem děje
(účel následuje po ději).
 Ptáme se otázkami: proč?, za jakým účelem?

Řekl to na vysvětlenou. Běž se do koupelny umýt.
 Příslovečné určení podmínky vyjadřuje
podmínku, která umožňuje, aby děj věty nastal.
 Ptáme se otázkami: za jaké podmínky?

Za deště na výlet nepojedeme.
 Příslovečné určení přípustky vyjadřuje něco
nepředpokládaného, co by mělo vést k
opaku(přípustka a děj jsou v rozporu).
 Ptáme se otázkami: navzdory čemu?, i přes co?

I přes vytrvalý déšť na výlet pojedeme.
PUÚ
Již po staletí pomáhají lidem při počítání různé pomůcky. Nejpřesnějším a nejrychlejším
počítacím strojem je počítač. První počítač sestrojil na počátku 19. století Charles Babbage. I
Pupříp.
přes použití pouhých mechanických pomůcek, jako jsou ozubená kola páky, dokázal počítač
sčítat dlouhé řady číslic a výsledky tiskl. Dnešní počítače jsou elektronické.
PUÚ
Kvůli nejjednoduššímu způsobu měnění elektronického signálu, jakým je zapínání a vypínání
elektrického proudu, používají počítače dvojkovou soustavu, která má jen dvě číslice, 0 a 1.
Počítače se skládají z tisíců spínačů, jež lze zapínat a vypínat, což jsou vlastně pokyny ano, ne. A
PUÚ
to jsou také jediné signály, které počítač při provádění svých operací neustále používá. K
PUpod.
zahájení práce potřebuje jen dvě věci: program, který mu řekne, co má dělat a data, která má
zpracovat.
Můj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně jsme stoupali po
příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do Karlových Varů na léčení. S
potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé povětrnostní podmínky
letci odvážně vzlétli na pomoc výpravě. Pro krajně nepříznivé počasí byl
fotbalový zápas odložen na pozdější dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči
jim zářily radostí. Doprava byla přerušena pro poruchu
v dodávce
elektrického proudu. S napětím jsme sledovali celou hru až do konce.
Všichni si jej velice oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý
hrůzou. Tryskové letadlo letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši.
PUČ
PUmí
PUZ
Můj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně jsme stoupali po
PUM
PUČ
PUM
PUÚ
příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do Karlových Varů na léčení. S
PUpříp
PUZ
potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé povětrnostní podmínky
PUÚ
PUP
letci odvážně vzlétli na pomoc výpravě. Pro krajně nepříznivé počasí byl
PUČ
PUZ
PUM
fotbalový zápas odložen na pozdější dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči
PUZ
PUP
jim zářily radostí. Doprava byla přerušena pro poruchu
PUZ
v dodávce
PUČ
elektrického proudu. S napětím jsme sledovali celou hru až do konce.
PUMí
PUP
Všichni si jej velice oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý
PUZ
PUZ
PUM
hrůzou. Tryskové letadlo letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši.
 Vyjádření těchto příslovečných určení větným
členem nebývá někdy jednoznačné, jak to
vyplývá i z toho, že jedno příslovečné určení
můžeme nahradit různými větami:


Udělal to kvůli Petrovi.
Udělal to, protože to Petr chtěl. – Udělal to, aby měl
Petr radost.
 Proto je mnohem častěji vyjadřujeme
vedlejšími větami než větným členem.
 vv- příčinné bývají uvozeny spojkami, jako
jsou např. protože, poněvadž, jelikož
Dostal jsem
pětku kvůli
špatné
přípravě do
školy.
Dostal jsem
pětku, protože
jsem se špatně
připravil do
školy.
 Proč ve větě To přišel jen tatínek. jsou výrazy
to a jen částice?
 Výrazy to a jen jsou částice, protože nejsou
větnými členy.
 Proč je ve větě Šel okolo našeho domu. slovo
okolo předložka?
 …, protože za ním následuje slovo, ke
kterému patří.
 Proč ve spojením být s to, kdo s koho je
předložka s?
 …, protože se jedná původně o jiný pád něž
druhý.
 Proč se gramatikách uvádí, že frnk, žbluňk,
buch jsou zvukomalebná citoslovce?
 …, protože se zvuk při vyslovení podobá
reálnému zvuku.
 Proč slova nahoru, nabíledni označujeme jako
příslovečné spřežky?
 …, protože to původně byla samostatná
slova.
 Proč píšeme tamější bez -n-?
 …, protože je odvozeno od slova tam, nikoliv
od slova tamní.
 Proč píšeme stěží, ale ztěžka?
 …, protože stěží je spřežka 7. pádu a
podstatného jména, kdežto ztěžka je spojení
2. pádu a podstatného jména.
 Proč s v názvu U Tenisových dvorců píše velké
T?
 …, protože v názvech ulic píšeme velkým
písmenem předložku a první slovo po ní.
 Proč ve větě OSN schválila novou rezoluci. je u
příčestí koncovka rodu ženského?
 …, protože slovo organizace je ženského
rodu.
 Proč jsou zájmena copak, kdopak pouze
tázací, nikoliv vztažná?
 …, protože nemohou fungovat jako spojky ve
větách.
 Proč označujeme větu Kdo to udělal? jako
tázací doplňovací?
 …, protože odpověď do ní je třeba doplnit.
 …, protože nelze odpovědět pouze ANO/NE.
 Proč podmět ve větě Co dnes hrají v kině?
označujeme jako všeobecný?
 …, protože nepotřebujeme vědět, kdo
konkrétně v kině promítá.
 Proč je věta vedlejší v souvětí Není známo,
kam zmizel. podmětná?
 …, protože vyjadřuje podmět věty hlavní.
 0-3 chybné odpovědi
 4-6 chybných odpovědí
 7-8 chybných odpovědí
VÝBORNĚ
VELMI DOBŘE
PRŮMĚRNÉ
Maminka
mě poslala
nakoupit.
Maminka
mě poslala,
abych
nakoupil.
 bývají uvozeny spojkou aby




Je to, pane, trápení. Já musím co chvíli zahánět kluky,
aby neškádlili mého psa.
To já zase musím zahánět psy, aby nehonili mou
kočku.
A já musím střílet na zahradě kočky, aby mně nehonily
ptáčky
A já musím střílet ptáčky, aby mně nesežrali třešně.
podmětná
Nebylo možné, abychom dále čekali.
účelová
Pospěš si, abychom ten autobus vůbec stihli.
předmětná
Neřekl mi, abych mu to půjčil.
účelová
Vstal jsem ráno dřív, abych ještě stihl vyvenčit našeho psa.
Nejsem takový, abych se hned polekal.
přísudková
Koupila jsem to, abych ti udělala radost.
Křičel jsem na něj, aby toho okamžitě nechal.
Řekl to schválně, abychom ho nepodezírali.
účelová
předmětná
účelová
 bývají uvozeny spojkami jestliže, když, -li,
kdyby
Když si pospíšíme, musíme vlak stihnout.
 Bude-li hezky, půjdu ven.

Za hezkého
počasí
nezmokneme.
Nebude-li
pršet,
nezmokneme.
 bývají uvozeny spojkami: ač, ačkoli(v), i
když, přestože, třebaže, navzdory
I když si pospíšíme, nemusíme vlak stihnout.
 Třebaže nebude hezky, půjdu ven.

Navzdory
vysokému
věku se
cítil mlád.
I když už
byl starý,
cítil se
mlád
příčinná
 Mořská voda je slaná, protože obsahuje kuchyňskou sůl a jiné soli.
 Mořská voda je slaná díky obsahu…
podmínková
 Dopadá-li světlo na neprůhledný předmět, vytvoří se za ním stín.
 Při dopadu světla na neprůhledný…
podmínková
 Když se se led zahřeje, změní se ve vodu.
 Při zahřátí…
účelová
 Vyměníme si místo, abys lépe viděl.
 … kvůli tvému lepšímu výhledu.

Udělal to, přestože jsi ho varoval.

… přes tvé varování.
přípustková
příčinná

Loď pluje, poněvadž její trup obsahuje velké množství vzduchu.

… díky obsahu velkého množství vzduchu v trupu.

Samice se vrací k mláďatům třikrát za den, aby je nakrmila.

… nakrmit je.
účelová
příčinná

Baltské moře je poměrně málo slané proto, že má stálý přísun sladké vody z četných
řek.

… díky stálému přísunu sladké vody…

similar documents