Konkurenceschopnost regionů v EU

Report
Konkurenceschopnost regionů
v EU :
Případové studie nejlepších a nejhorších regionů
RNDr. Jana Kouřilová, PhD.
Ing. Nikola Krejčová
Úvod
• Indikátory konkurenceschopnosti za NUTS II
• Index konkurenceschopnosti
• Žebříček všech regionů členských zemí EU podle
indexu konkurenceschopnosti
• 30 regionů na začátku pořadí
• 30 regionů na konci pořadí
• Faktory konkurenceschopnosti
„nejlepší“ regiony
1 Inner London
2
Luxembourg
3 Stockholm
4 Utrecht
5 North Eastern
Scotland
6 Salzburg
62,07% 11 Noord-Holland
61,64%
Västsverige
59,72% 13 Sydsverige
57,88% 14 Småland med öarna
Berkshire,
15 Buckinghamshire and
57,50%
Oxfordshire
56,96% 16 Noord-Brabant
7
17
Tirol
8
12
56,51%
Oberösterreich
18
Zeeland
54,84%
Gelderland
Provincia Autonoma
9
19
Bolzano/Bozen
54,83%
Hovedstaden
10 Åland
53,90% 20 Praha
53,62% 21 Övre Norrland
Provincia Autonoma
22
52,03%
Trento
51,75% 23 Oberbayern
50,25%
51,53% 24 Emilia-Romagna
49,77%
50,10%
49,90%
25
51,48%
Mellersta Norrland
51,43% 26 Midtjylland
Gloucestershire,
27 Wiltshire and
50,85%
Bristol/Bath area
Surrey, East and West
28
50,49%
Sussex
50,47%
29
Östra Mellansverige
50,45% 30 North Yorkshire
49,53%
49,14%
49,10%
49,07%
48,99%
48,97%
„nejhorší“ regiony
238 Slaskie
23,96% 248 Sud-Vest Oltenia
22,24% 258 Kujawsko-Pomorskie
20,61%
239 Wielkopolskie
23,72% 249 Dolnoslaskie
22,20% 259 Yugoiztochen
20,47%
240 Stredné Slovensko
23,62% 250 Észak-Magyarország
21,95% 260 Warminsko-Mazurskie
20,47%
241 Moravskoslezsko
23,23% 251 Podlaskie
21,94% 261 Podkarpackie
20,36%
242 Lódzkie
22,96% 252 Lubuskie
21,52% 262 Swietokrzyskie
20,15%
243 Malopolskie
22,86% 253 Zachodniopomorskie
21,21% 263 Yuzhen tsentralen
20,07%
244 Nord-Est
22,75% 254 Sud-Est
21,18% 264 Lubelskie
19,98%
245 Severozápad
22,70% 255 Opolskie
21,06% 265 Severoiztochen
18,63%
246 Észak-Alföld
22,64% 256 Sud - Muntenia
20,95% 266 Severen tsentralen
18,24%
20,81% 267 Severozapaden
17,35%
247 Východné Slovensko 22,32% 257 Centru
Faktory RK
Univerzální:
obecně platné, jejich význam vyplynul jak ze
studia úspěšných, tak i
v konkurenceschopnosti zaostávajících
regionů
• Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice
• Dopravní napojení regionu (resp. centra regionu)
• Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu (klastry,
trojitá šroubovice, znalostní ekonomika)
• Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla
• Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace
ekonomické struktury
Faktory RK
Specifické:
jen v některých regionech, odrážejí jejich specifické
podmínky, ale z hlediska konkurenceschopnosti
mohou sehrávat velmi významnou roli
• Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu
• Surovinové zdroje
• Technická infrastruktura a specifické podmínky
kvality životního prostředí
„nejlepší“ regiony – příklad
Inner London ( UK)
• 1. místo
• 62,07%
Emilia Romagna (Itálie)
• 24. místo
• 49,77%
Inner London
Inner London- East; Inner London West
Počet obyvatel: 3 003 000
Hustota zalidnění: 9 404 obyv./km2
Rozloha: 319,3 km2
Centrum NUTS II: jedná se o metropolitní region
Inner London
•
•
•
•
•
•
•
Nejlepší region Velké Británie i EU
343% HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008)
Disponibilní příjem obyvatel: jeden z nejvyšších v EU
Rostoucí ekonomika i v období 2004-2008
Vysoký počet a obrat podnikatelských subjektů v regionu
Ekonomická struktura regionu: zejména podnikatelské služby (bankovnictví,
finanční služby, pojišťovnictví), odhaduje se další růst
Naopak pokles je předpokládán ve veřejné správě a stavebnictví
Inner London- univerzální faktory
konkurenceschopnosti
•
Význam regionálního centra: metropolitní region
•
•
•
•
•
Dopravní infrastruktura: „Transport for London“ (TfL): správní orgán zodpovědný za dopravní zajištění
regionu.
Metro – nejvýznamnější segment - 12 linek
Autobusy, automobily
Letiště - Heathrow, Stansted, Gatwick, Luton, City, Southend a Biggin Hill.
Propojení s Outer London : National Rail
•
•
•
•
•
•
Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu: region není centrem R&D
Celkové výdaje na vědu a výzkum dosahují spíše podprůměrné úrovně: 1,1 % regionálního HDP
Zaměstnanost v R&D: cca 1,97 %
Zaměstnanost v HighTech: cca 5%
22 významných univerzit a další univerzitní pracovišťě.
Největší v rámci UK: University of London (cca 120 tis. studentů)
•
•
•
•
Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla:
Vysoký podíl mladého kvalifikovaného obyvatelstva
Vysoký podíl etnických a národnostních menšin
Vysoká míra dojížďky za zaměstnáním, přesto relativně vyšší míra nezaměstnanosti: 9,7% (2010)
•
•
Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické struktury
nejvíce atraktivní pro firmy z hlediska právního prostředí
Inner London – specifické faktory
konkurenceschopnosti
•
Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu
•
•
•
•
Nejnavštěvovanější region ve Velké Británii (údaje za 2009 a 2010)
Celá řada památek, muzeí, galerií, tradic
Nákupní turistika, obchodní cesty, kongresová turistika
2012 – Olympijské hry
•
Surovinové zdroje – není klíčový faktor
•
Technická infrastruktura – velmi dobrá úroveň, neustálý rozvoj telekomunikací
•
Životní prostředí – problematické, intenzivní automobilová doprava, odchod rodin s dětmi
do vzdálenějších regionů; programy na zlepšení
Emilia-Romagna
• Podle IRK 24. v EU, 3. nejlepší v Itálii
(za PA Bolzano, PA Trento)
• 127,3 % HDP/obyv. k průměru EU-27 (2008)
• V rámci Itálie region s vysokou úrovní příjmů a bohatství,
s kvalitou života a služeb, která je v průměru vyšší než jinde
v Itálii.
• Počet obyvatel: 4,4 mil. osob(k 1.1.2011), z toho 11,3 %
cizinců
• Ekonomika: velké množství středních a také
středních/velkých firem s významným potenciálem pro
inovace- konkurenceschopné na evropské úrovni strojírenství, keramika a potravinářství. Význam zemědělství region s nejvyšším podílem půdy využívané pro zemědělství v
Itálii. Cestovní ruch.
Emilia-Romagna
Význam regionálního a rozhodovacího centra v ekonomice: centrum
regionu – Bologna
Dopravní infrastruktura:
• Region je důležitou křižovatkou v evropské ose sever-jih, ale i východzápad. Letiště (zejm. Bologna)
Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu:
• velké množství patentů (2krát víc než je průměr Itálie a 1,5krát průměr
EU).
• absorbuje pouze 5,9 % veřejných výdajů na VaV, ale produkuje 15 %
výstupů z hlediska publikací, téměř 20 % národních průmyslových
patentů.
• velmi dobrá pozice ve VaV ve srovnání s jinými italskými regiony, ale
pod evropským hodnotami; nízký podíl investic do VaV k HDP, tj. 1,2 %
(2006).
• počet výzkumných pracovníků v oblasti VaV cca 8 000
• Národní rada pro výzkum (CNR) v Bologni – výzkumné prostředí s 23
výzkumnými institucemi. Výzkumné ústavy v oblasti energetiky a fyziky,
v oblasti zdravotní biomedicíny a zdravotnictví.
Emilia-Romagna
Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla:
Míra ekonomické aktivity (2010) - celkem 71,4 (ženy 64,5 %).
• Míra nezaměstnanosti 5,7 % (2010)
• Úroveň vzdělání obyvatelstva - v souladu s evropským průměrem
(lepší než průměr Itálie). Nižší míra předčasného opuštění školy.
• Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti a také dlouhodobé
nezaměstnanosti.
• V Bologni se nachází nejstarší univerzita v Evropě (r. 1088). Další VŠ
jsou v Modeně, Reggio Emilia, Parmě, Ferraře a v Piacenze
(pracoviště polytechniky a Katolické univerzity v Miláně).
• Na univerzitách v regionu studuje více než 160 tis. studentů.
• Zaměstnanost - silná váha výrobního sektoru, růst zaměstnanosti ve
službách, ale také zachování významné části zemědělské produkce.
• Zdravotní podmínky a bydlení lepší než jinde v Itálii; rozvinutý systém
zdravotních a sociálních služeb, prevence a domácí péče.
Emilia-Romagna
Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace ekonomické
struktury
• Největší počet podniků v sektoru služeb, pak v zemědělství a stavebnictví.
• Klastry – převážně malé a střední podniky, ale i středně velké společnosti,
a to i ve vlastnictví nadnárodních společností, příp. ve formě družstev spolupráce místních firem, včetně služeb a vzdělávacích institucí.
• Hlavní klastry: automobilový průmysl (Ferrari, Ducati, Lamborghini a
Maserati), průmyslové stroje, zemědělské stroje, motory, biomedicínská a
jemná mechanika, stavba lodí, stavebnictví, zemědělsko-potravinářský
komplex, móda.
• Region vytváří velkou část národního exportu (13 %) a je třetí v Itálii podle
absolutní hodnoty vývozu.
Emilia-Romagna
Cestovní ruch – významný segment regionální ekonomiky (v r. 2007
kapacita 385.000 lůžek, tj. 91 lůžek/1000 obyv.) – historie, sportovní
aktivity, kultura
Životní prostředí
Chráněná území (13 % území, cca 300 tis. ha).
Poměrně vysoké množství emisí CO2 – nárůst vlivem dopravy (počet aut
v přepočtu na obyv. nad průměrem Itálie i EU).
Nedostatečné využití obnovitelných zdrojů energie (ale pozitivní
tendence.
Třídění odpadu,ale vysoká produkce komunálního odpadu v přepočtu
na obyvatele.
„nejhorší “ regiony – příklad
Nort – Est (Rumunsko)
• 244. místo
• 22,75 %
Severozapaden (Bulharsko)
• 267.místo (poslední)
• 17, 35%
„nejhorší“ regiony
Společné rysy:
•
Nedostatečná dopravní dostupnost
•
Spíše tradiční odvětví ekonomiky (zemědělství, méně sofistikovaný
průmysl, méně rozvinuté služby, včetně cestovního ruchu)
•
Problémy s kvalifikací a odlivem pracovní síly
•
Nízká investiční atraktivnost
•
Technická infrastruktura
•
Stav životního prostředí
Nort—Est
Počet obyvatel: 3,7 mil.
Hustota zalidnění: 101 obyv./ km2
Rozloha: 36 850 km
Nort-Est
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Největší a nejméně vyvinutý region Rumunska
HDP/obyv. : 29% k průměru EU-27 (2008)
56% obyvatelstva žije na venkově,
Všechny krajinné typy: 30% území zabírají hory, 30% tvoří
subkarpatský reliéf a 40% roviny
60. léta – uměle vytvořené průmyslové centrum, 90. létapostupná deindustrializace, restrukturalizace
Východní část – tradičně zaostalá
Nejnižší investiční atraktivnost ze všech regionů země
Nejnižší podíl MSP v přepočtu na 1000 obyv. (13%)
Sousedí s Moldavskem a Ukrajinou
Nort-Est – univerzální faktory
konkurenceschopnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Význam regionálního centra: není zcela jasné, které to je (Bacau nebo
Iasi?) : zastoupení služeb, VaV i průmyslu – jediné motory ekonomického
růstu v regionu
Dopravní infrastruktura: 2 z 9 železničních tras: Bukurešť-Suecava a
Bukurešť- Iasi
Špatná dopravní dostupnost, zastaralost silnic
3 letiště ve špatném stavu
Silnice evropského významu: E85, E576, E574
Některé z veřejných silničních komunikací byly modernizovány, ale pouze
asi 25%,
Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu:
dva průmyslové parky (Bacau a Iasi), tři podnikatelské inkubátory zahrnující
118 firem poskytujících 270 nových pracovních míst a 9 průmyslových zón
Bacau, Iasi a Suecava – univerzitní centra – nízká míra spolupráce s firmami;
Iasi – nejvíce VŠ institucí
Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla: neustálý odliv
Nort-Est – univerzální faktory
konkurenceschopnosti
•
Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace
ekonomické struktury:
•
•
•
•
Neatraktivní pro investory, špatná vymahatelnost práva, korupce;
Výrazné disparity v rámci regionu
Bacau, Iasi – koncentrace aktivit
Botosani a Vaslui - nejchudší kraje – zemědělství a drobné textilní
podniky
relativně vysoká míra zaměstnanosti v zemědělství, Botosani (53%) a
Vaslui (51%); velmi nízká míra zaměstnanosti v průmyslu, například
Botosani (15%) a Suceava (17%).
Ekonomika regionu velmi citlivě reaguje na globální vývoj ekonomiky
•
•
Nort-Est - specifické faktory
konkurenceschopnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu
Značný,ale nevyužitý: hory, nížiny, přírodní rezervace, lesy
Kraje Suecava, Neamt a Bacau hornaté oblasti a starobylé kláštery 15. a
16. století chráněné UNESCO.
Tradiční vesnice
Solné doly, termální prameny, lázně (Bacau)
SV: Dobré podmínky pro horolezectví, lyžování, rating, jízdu na horském
kole nebo jízdu na koni.
Nedostatečná propagace regionu
Fauna, flóra, rybníky a jezera
Značné znečištění ŽP
Zdroj: ADR Nord-Vest, http://www.adrnordest.ro/index.php?page=DISCOVER_TOURISM
Nort-Est - specifické faktory
konkurenceschopnosti
• Surovinové zdroje
• Dřevo, solné doly, minerály
• Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality
životního prostředí
• Velmi špatný stav na většině území, zastaralost, nedostatek
čističek, úbytek lesů – to vše působí negativně na ŽP
• Nevyřešené nakládání s komunálním odpadem, skládky všude
• Neexistence tříděného sběru odpadu a ekologického
povědomí většiny obyvatel
Severozapaden
•
Podle IRK 267. (poslední) region EU
•
HDP/obyv. : 28,2 % průměru EU-27 (2008)
•
957 947 obyv. (r. 2005).
•
Populační pokles přirozenou měnou, výrazný především při státní
hranici se Srbskem (Vidin, Montana)
•
Patří k hospodářsky nejslabším regionům Evropské unie (poslední
dle HDP/obyv.)
Severozapaden
Význam regionálního centra
Centrum není jednoznačně dáno,
asi největší město je Pleven (cca 211 tis. obyv.).
Dopravní infrastruktura:
• Region je dopravně napojen na ostatní části Bulharska a na sousední
státy železničními a silničními komunikacemi, významnou vodní
cestou je řeka Dunaj.
• železniční trať Vidin – Sofia
• 7 km dálnic ( r. 2006).
• S výjimkou Lovechu jsou všechna centra distriktů dostupná po
silnicích 1. třídy: Vidin (leží v pohraničním cípu se Srbskem a
Rumunskem)-Montana- Vratsa-Sofia,
• Pleven leží v těsné blízkosti komunikace 1. třídy spojující Ruse a Sofii.
Severozapaden
Úroveň vědy, výzkumu, vývoje a inovací v regionu:
• Malý význam VaV v regionu (v Bulharsku směřuje 80 % výdajů do VaV
do hlavního města).
• Jedna instituce terciárního vzdělávání – Lékařská univerzita v Plevenu
(jedna z 5 v Bulharsku, vznikla 1974).
Adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla:
• Region disponuje 12,4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva
Bulharska. Nižší míra zaměstnanosti než je průměr Bulharska (58,6 %),
výrazné rozdíly v regionu (Vidin, 46,6 %, Vratsa 51,3 %, Montana
52,4 %, Pleven 55,1 %, Lovech 59,1 %).
• Nižší podíl terciárně vzdělaných obyvatel.
• Problémy ve vzdělávání - především u romského obyvatelstva (časté
nedokončení základní školní docházky), negramotnost.
Severozapaden
Adaptabilní a kvalifikovaná
pracovní síla:
Dlouhodobě vysoká
nezaměstnanost, v roce 2010
13,1 %, celostátní hodnota
dosáhla 9,5 %.
Míra nezaměstnanosti (2010)
odlišná: Montana 15,4 %,
Vidin, 14,7 %, Vratsa 13,5 %,
Lovech 12,7 % a nejnižší
v Plevenu 11,3 %.
Distrikty Vidin, Montana a
Vratsa se - vysoká
dlouhodobá nezaměstnanost
Zdroj: REPUBLIC OF BULGARIA, Ministry of Labour and Social Policy. Operational Programme
“Human Resources Development” 2007-2013, CCI: 2007BG051PO001, 2007
Sociální problémy - relativně vyšší zastoupení romské populace (v celém
regionu cca 6 %), a to zejména v distriktu Montana (12,5 %).
Problémy s nezaměstnaností Rómů, zejm. Montana, ale také Vratsa.
Severozapaden
Institucionální prostředí pro rozvoj podnikání a diverzifikace
ekonomické struktury:
•
Tradiční odvětví - zemědělství a zpracování zemědělských
produktů (nejvyšší podíl orné půdy na obyvatele v Bulharsku).
•
Důležitá průmyslová odvětví - potravinářský průmysl, výroba
autobaterií, strojírenství, dřevo a dřevozpracující průmysl, oděvní
průmysl, farmaceutický a chemický průmysl.
•
Nejnižší objem PZI/obyv. v Bulharsku, odvětví: výroba cementu
(Německo, Švýcarsko), výroba elektrických nástrojů v Lovechu
(Německo), strojírenství v Červeném Brjagu (Rakousko),
elektrotechnika ve Vidinu (Německo).
•
Region se také vyznačuje nízkým podílem MSP, jsou zde mikro a
velké firmy.
Severozapaden
Technická infrastruktura a specifické podmínky kvality životního prostředí
• Technická infrastruktura: 99 % obyvatel napojeno na pitnou vodu, na
kanalizaci pouze 51,9 % (nejhorší hodnota v Bulharsku), na ČOV cca 1/5
obyvatelstva.
• Životní prostředí - znečištění v důsledku zpracování ropy zejm. v distriktu
Pleven.
Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu
• Přírodní zajímavosti, Dunaj
• Historické památky
Zdroj: http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRY2BuVH6q2BW9r11xSSNyVAjvT2piJI1WsHsq858BrOP_2q7y6bg, 28.2.2012
Děkujeme za pozornost

similar documents