5B Polsko

Report
POLSKO
Varšava
Státní znak
ÚDAJE O POLSKU
Rozloha
312 685 km2
Počet obyvatel
38.7 Mil.
Hustota
124 (ob./km2)
Hlavní město
Warszawa (Varšava) 1,65 mil.
Administrativní
rozdělení
16 vojvodství (wojwodztwa)
Správa státu
Prezident
Bronisław Maria Komorowski
Premiér
Donald Tusk
Parlament
Sejm 460 poslanců, Senát 100 senátorů (4-leté období)
premiér Donald Tusk
prezident Bronislaw Maria Komorovski
Zajímavé údaje
Měna
1 Zloty (PLN) = 100 Groszy (1 EUR= přibl. 4 PLN, 1
PLN= přibl. 7,50 CZK)
Čas
Středoevropský
Náboženství
Katolíci 90,7 %, Pravoslavní 1,4%, ostatní 7,9%
Národnosti
Poláci 98,5%, Ukrajinci 0,6%, Němci 0,5%, ostatní 0,4%
Zloty
Sousední ZEMĚ
Litva
Bělorusko
Německo
Polsko
Ukrajina
Německo
Česko
Slovensko
Ukrajina
Bělorusko
Litva
Nejvetší mĚsta
Hlavní město: Varšava
Lodž
Krakov
Vratislav
Poznaň
Gdaňsk
Štětín
Bydhošť
Lublin
Katovice
Białystok
Gdyně
Čenstochová
vARšAvA
• od roku 1596 hlavní město Polska
• v roce 2010 měla 1 720 781 obyvatel
• leží ve středním Polsku, v historickém
Mazovsku na středním toku Visly ve
Varšavské kotlině v průměrné výšce
100 metrů n. m.
• v metropoli je rozvinutý průmysl,
zvláště zpracovatelský, ocelářský,
elektrotechnický a automobilový
• v roce 1980 bylo zrekonstruované
historické Staré město zapsáno do
historického dědictví UNESCO
Znak Varšavy
VODSTVO
Jezera
jezero
vojvodství
rozloha (km²)
hloubka (m)
nadm.výška
(m)
odtok (povodí)
Śniardwy
Varmijskomazurské
113,8
23,4
116,1
Pisa
Mamry
Varmijskomazurské
104,4
43,8
116,2
Węgorapa
Łebsko
Pomořské
71,4
6,3
0,3
Łeba
Dąbie
Pomořské
56,0
4,2
0,1
Odra
Miedwie
Západopomořa
nské
35,3
43,8
14,1
Płonia
Jeziorak
Varmijskomazurské
34,6
12
99,5
Iławka
(Drwęca)
Niegocin
Varmijskomazurské
26,0
39,7
116,2
Pisa
Gardno
Pomořské
24,7
2,6
0,3
Łupawa
Jamno
Pomořské
22,4
3,9
průtok do
0,1
Baltského moře
Wigry
Varmijskomazurské
21,9
73
131,9 Czarna Hańcza
Gopło
Kujavskopomořské
21,8
16,6
76,9
Noteć
Řeky
Poř.
Řeka
Délka (km)
Povodí (km²)
Ústí do
Ústí kde
1.
Wisła
1047
168 699[1]
Baltské moře
Mikoszewo
(Polsko)
2.
Warta
808
54 529
Odra
Kostrzyn nad Odrą
(Polsko)
3.
Odra[2]
742[3]
106 058[1]
Baltské moře
Police (Polsko)
4.
Bug[4]
587[3]
19 284[1]
Narew
Serock (Polsko)
5.
Narew[5]
448[3]
53
873[1]
Wisła
Nowy Dwór
Mazowiecki
(Polsko)
6.
San
443
14 390[1]
Wisła
Dąbrówka
Pniowska (Polsko)
7.
Noteć
388
17 330
Warta
Santok (Polsko)
8.
Pilica
319
9 273
Wisła
Ostrówek (Polsko)
9.
Wieprz
303
10 415
Wisła
Dęblin (Polsko)
10.
Bóbr[2]
270[3]
5 830[1]
Odra
Krosno Odrzańskie
(Polsko)
11.
Wkra
249
5 322
Narew
Nowy Dwór
Mazowiecki
(Polsko)
VODOPÁDY
Siklawa
Wodogrzmoty Mickiewicze
zálivy
Gdaňský záliv
Gdaňský záliv
Pomořanský záliv
Vislanský záliv
Vislanský záliv
pohoŘí

Beskid Żywiecki

Beskydy

Bukovské vrchy

Nízké Beskydy

Poloniny
Bystřické hory
•


Góry Kaczawskie •
Jablunkovské
mezihoří

Jizerské hory
•
Krkonoše

Laborecká
vrchovina
Roztocze

Vnější Západní
Karpaty

Vysoké Tatry

Východní Karpaty

Východní Tatry

Zlatohorská
vrchovina

Západní Karpaty

Západní Tatry
Rychlebské hory

Slezské Beskydy

Soví hory

Stolové hory

Tatry
NÍŽINY
Jihovelkopolská nížina
(Nizina Południowowielkopolska, 318.1-2)
Milicko-Głogowská sníženina
(Obniżenie Milicko-Głogowskie, 318.3)
Třebnický val (Wał Trzebnicki, 318.4)
Slezská nížina (Nizina Śląska, 318.5)
Severomazovská nížina (Nizina Północnomazowiecka, 318.6)
Středomazovská nížina (Nizina Środkowomazowiecka, 318.7)
Jihomazovská zvýšenina (Wzniesienia Południowomazowieckie,
318.8)
Jihopodlaská nížina (Nizina Południowopodlaska, 318.9)
Lodž
Krakov

similar documents