Kruhový děj s ideálním plynem - podpora chemického a fyzikálního

Report
FYZIKA PRO II. ROČNÍK GYMNÁZIA
F4 - KRUHOVÝ DĚJ
Mgr. Monika Bouchalová
Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o.
Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo: CZ.1.07/1.1.24/01.0114
s názvem
„PODPORA CHEMICKÉHO A FYZIKÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA GYMNÁZIU KOMENSKÉHO V HAVÍŘOVĚ“
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
1
1) práce vykonaná plynem při stálém
a proměnném tlaku
2) kruhový děj
3) druhý termodynamický zákon
4) tepelné motory
4. 1. PRÁCE PLYNU PŘI STÁLÉM TLAKU
• při expanzi koná práci plyn
(∆V > 0)
• při kompresi konají práci vnější síly (∆V < 0)
F
Práce plynu při konstantním tlaku:
Př.: Plyn uzavřený v nádobě
s pohyblivým pístem.
• tlaková síla F  p  S
• práce vykonaná plynem
W ´ F  s  p  S  s
W ´ p  V
∆s
S
4. 1. PRÁCE PLYNU PŘI STÁLÉM TLAKU
Práce vykonaná plynem při izobarickém ději
je rovna součinu
tlaku plynu a přírůstku jeho objemu.
W ´ p  V
V  V2  V1
4. 1. PRÁCE PLYNU PŘI STÁLÉM TLAKU
Práce plynu
vyjádřená graficky:
(pracovní diagram)
p
Práce plynu vykonaná
při izobarickém ději,
při němž přejde plyn
ze stavu A do stavu B,
je znázorněna obsahem 0
plochy ležící pod izobarou.
A
B
W´
V1 ∆V
V2 V
4. 1. PRÁCE PLYNU PŘI PROMĚNNÉM TLAKU
p
A
W´ p1  V  ... pn  V
p1
p2
B
p12
0 V1
∆V
V2 V
4. 1. PRÁCE PLYNU PŘI PROMĚNNÉM TLAKU
p
p
A
A
p1
p2
p12
B
B
W´
0 V1
V2 V 0 V1
V2 V
∆V
Práce vykonaná plynem při zvětšení jeho objemu
je v p-V diagramu znázorněna obsahem plochy,
která leží pod příslušným úsekem křivky p = f(V).
PRÁCE PLYNU - Řešte úlohy:
105/3 Jakou práci vykoná plyn při stálém tlaku 0,15 MPa,
jestliže se jeho objem zvětší o 2,0 l?
p  0,15MPa  15104 Pa
3
V  2l  2 10 m
3
W ´ p  V
W ´ 300J
W ´ ?
105/4 Jakou práci vykoná plyn, jestliže se jeho původní objem
0,2 m3 při stálém tlaku 0,5 MPa ztrojnásobí?
V1  0,2m3
V2  3V1
p  0,5MPa  5 105 Pa
W ´ ?
W ´ p  V2  V1 
W ´ 5 105  0,6  0,2J
W ´ 2 105 J  0,2MJ
PRÁCE PLYNU - Řešte úlohy:
105/5 Vodík má hmotnost 5 kg a teplotu O °C.
O kolik se musela zvýšit jeho teplota, aby při izobarickém ději
vykonal práci 37,4 kJ?
m
pV1 
RT1
m  5kg
M m [300 J]
t  0o C  T  273K
m
pV2 
RT2
–3
-1
M m H 2   2·10 kg  mol
Mm
R  8,31J  K 1  mol-1
T  ?
37,4 1032·10–3
T 
K
5  8,31
T  1,8K
m [0,2 MJ]
pV 
RT
Mm
W ´M m
m
W ´
RT  T 
Mm
mR
4. 2. KRUHOVÝ (CYKLICKÝ) DĚJ
je termodynamický děj, při kterém pracovní látka
• koná práci
• a vrací se do výchozího stavu.
p
V p-V diagramu
je znázorněn
uzavřenou křivkou.
0 V1
V2 V
4. 2. KRUHOVÝ (CYKLICKÝ) DĚJ
expanze A → B → C
p
• plocha V1ABCV2
(práce vykonaná
plynem při expanzi)
B
C
A
0
V1
V2 V
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ
expanze A → B → C
p
• plocha V1ABCV2
(práce vykonaná
plynem při expanzi)
komprese C → D → A
• plocha V1ADCV2
(práce vykonaná
okolními tělesy)
B
C
A
D
0
V1
V2 V
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ
p
B
Obsah plochy
uvnitř křivky
znázorňuje
užitečnou práci
vykonanou plynem.
A
W´
C
D
0
V1
V2 V
Celková změna VE pracovní látky po ukončení
jednoho cyklu je nulová.
∆U = 0
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ
ohřívač
těleso, od kterého
pracovní látka příjme teplo Q1,
T1 - teplota ohřívače
T1
ohřívač
Q1
PL
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ
ohřívač
ohřívač
T1
těleso, od kterého
pracovní látka příjme teplo Q1,
Q1
T1 - teplota ohřívače
W´= Q1 - Q2
PL
chladič
těleso, kterému
pracovní látka předá teplo Q2,
T2 - teplota chladiče
Q2
T2
chladič
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ
1. termodynamický zákon:
U  Q  W
U  0
W  W ´
W ´ Q
T  T1  T2
T1
ohřívač
Q1
W´= Q1 - Q2
PL
Q2
T2
chladič
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ
Celková práce W´, kterou vykoná pracovní látka
během jednoho cyklu, se rovná celkovému teplu Q,
které příjme během tohoto cyklu od okolí.
W ´ Q
Účinnost η kruhového děje je dána vztahem:
W ´ Q1  Q2
Q2
T1  T2
T2


 1

 1
Q1
Q1
Q1
T1
T1
 1
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ – CARNOTŮV CYKLUS
• je nejznámějším příkladem vratného kruhového děje
• skládá se ze čtyř fází:
expanze
1. izotermická
p
p1
A
1 - izoterma
B
p2
0
V1
V2
V
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ – CARNOTŮV CYKLUS
• je nejznámějším příkladem vratného kruhového děje
• skládá se ze čtyř fází:
expanze
1. izotermická
2. adiabatická
p
p1
A
1 - izoterma
B
p2
2 - adiabata
p3
0
C
V1
V2
V3 V
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ – CARNOTŮV CYKLUS
• je nejznámějším příkladem vratného kruhového děje
• skládá se ze čtyř fází:
expanze
1. izotermická
2. adiabatická
komprese
3. izotermická
p
p1
A
1 - izoterma
B
p2
2 - adiabata
p4
D
3
p3
0
C
V1
V4
V2
V3 V
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ – CARNOTŮV CYKLUS
• je nejznámějším příkladem vratného kruhového děje
• skládá se ze čtyř fází:
expanze
1. izotermická
2. adiabatická
komprese
3. izotermická
4. adiabatická
p
p1
p2
p4
A
1 - izoterma
B
4
2 - adiabata
D
3
p3
0
C
V1
V4
V2
V3 V
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ – CARNOTŮV CYKLUS
Účinnost není závislá na druhu použitého plynu.
p
A
Q1
B
∆Q = 0
W ´ Q1  Q2
W´
D
∆Q = 0
C
0
Q2
V
4. 2. KRUHOVÝ DĚJ
Termodynamické děje lze rozdělit na
vratné (reverzibilní) děje – původního stavu lze dosáhnout
obrácením pořadí jednotlivých úkonů.
nevratné (ireverzibilní) děje – probíhají bez vnějšího
působení pouze v jednom směru.
K dosažení původního stavu je nutno vynaložit určitou
energii, která nepatří dané soustavě.
V přírodě jsou všechny reálné děje nevratné.
KRUHOVÝ DĚJ - Řešte úlohy:
3.103 Na obr. je nakreslen graf kruhového děje s ideálním
plynem v diagramu p-V. Sled stavů plynu je ABCA. Určete
a) práci, kterou plyn vykoná při ději zobrazeném úsečkou AB,
b) práci, kterou plyn vykoná při ději zobrazeném úsečkou CA,
c) práci, kterou plyn vykoná při kruhovém ději ABCA.
a)W ´ p  V2  V1 
W ´ 0,6 106  8  2 103 J
W ´ 3,6 103 J
b)V  0  W ´ 0
1
 p2  p1   V2  V1 
2
1
W ´ 0,6  0,2  106  8  2  103 J
2
W ´ 1,2 103 J
c)W ´
KRUHOVÝ DĚJ - Řešte úlohy:
3.104 Na obr. je nakreslen graf kruhového děje s ideálním
plynem v diagramu p–V. Sled stavů plynu je ABCDA. Určete
a) práci, kterou plyn vykoná při ději zobrazeném úsečkou AB,
b) práci, kterou plyn vykoná při ději zobrazeném úsečkou BC,
c) celkovou práci vykonanou při kruhovém ději ABCDA.
a)W ´ p  V2  V1 
W ´ 2,4 103 J
b)V  0  W ´ 0
c)W ´  p2  p1  V2  V1 
W ´ 3,2 103 J
4. 3. DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
TEPELNÉ MOTORY
Periodicky pracující stroje
fungující na principu
kruhových dějů v plynu.
Tepelný motor
o přijímá teplo od teplejšího
tělesa (ohřívače),
• část z něj odevzdá
chladnějšímu tělesu
(chladiči)
• část přemění na
mechanickou práci.
T1
ohřívač
Q1
W´= Q1 - Q2
PL
Q2
T2
chladič
4. 3. DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
 1. TDZ nedovoluje určit směr,
ve kterém může TD děj probíhat.
 Je možný přenos tepla
z teplejšího tělesa
na chladnější,
ale taky naopak.
T1
Q1
W´= Q1 - Q2
PL
Q2
Perpetuum mobile 1. druhu:
není možné sestrojit periodicky
pracující stroj, který by měl výkon
vetší než příkon.
ohřívač
T2
chladič
4. 3. DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
1. TDZ umožňuje sestrojit
T1
Q1
Perpetuum mobile (2. druhu)
Cyklicky pracující stroj
pracující podle
tohoto schématu.
(Mohl by trvale pracovat jen
ochlazováním jednoho tělesa.)
ohřívač
W´= Q1
PL
4. 3. DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
W. Thomsonova a Planckova formulace
Není možné sestrojit periodicky pracující tepelný
stroj, který by jen přijímal teplo od ohřívače
a vykonal stejně velkou práci.
4. 3. DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
W. Thomsonova a Planckova formulace
Obr.: 1 - William Thomson - lord Kelvin
Obr.: 2 - Max Planck
4. 3. DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
Clausiova formulace
Není možné, aby
studenější těleso
samovolně předávalo
teplo tělesu teplejšímu.
Obr.: 3 - Rudolf Clausius
4. 3. DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
W. Thomsonova a Ostwaldova formulace
Nelze sestrojit perpetum
mobile druhého druhu.
Obr.: 4 - Wilhelm Ostwald
4. 3. DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
Carnotova formulace
Žádný tepelný stroj pracující
mezi dvěma teplotami
nemůže mít vyšší účinnost
než Carnotův stroj pracující
mezi stejnými teplotami.
Obr.: 5 - Sadi Carnot
4. 3. (DRUHÝ) TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
TŘETÍ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON
vyjadřuje nedosažitelnost absolutní nuly.
T 0
Popisuje chování látek
v blízkosti absolutní nulové teploty
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
přeměňují část vnitřní energie paliva
v mechanickou energii
(hořením, při jaderných reakcích,…)
Skládají se ze tří části:
1. pracovní látky
2. ohřívače
3. chladiče
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
Rozdělení:
A) Parní motory
pracovní látkou je vodní pára z parního kotle.
B) Spalovací motory
pracovní látkou je plyn, vznikající hořením
paliva uvnitř motoru.
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
A) Parní motory
parní stroj
první tepelný motor vhodný pro využití
v průmyslu a dopravě
(konec 18. stol.
James Watt)
Obr.: 6
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
A) Parní motory
Obr.: 7 - Animované schéma práce stroje.
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
A) Parní motory
Obr.: 8
Schematický
popis
jednoválcového
parního stroje.
1 - Píst
2 - Pístní tyč
3 - Křižák
4 - Ojnice
5 - Klika čepu ojnice
6 - Excentrický mechanismus
(jednoduchý vnější rozvod)
7 - Setrvačník
8 - Šoupátko
9 - Wattův odstředivý regulátor.
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
A) Parní motory
parní turbína
soustava kol
s lopatkami,
na které
dopadá pára
a roztáčí je
Obr.: 9
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
B) Spalovací motory
pracovní látkou je plyn, vznikající hořením paliva
uvnitř motoru.
Rozdělení:
1) zážehový
•
•
•
čtyřdobý
dvoudobý
trojdobý
2) vznětový
3) proudový
4) raketový
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (1) zážehový - čtyřdobý
pracovní látkou je směs benzínových par a vzduchu.
Princip:
1. sání – otevře se sací ventil a do válce
se nasaje směs paliva a vzduchu,
ventil se uzavře
2. komprese – píst stlačí nasátou směs
a svíčka ji jiskrou vznítí
3. výbuch – expanze – směs vybuchne
a zatlačí na píst
4. výfuk – otevře se výfukový ventil
a vyhořelá směs je pístem
vytlačena ven
Cyklus se opakuje.
Obr.: 10
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (1) zážehový - čtyřdobý
Popište princip:
Obr.: 11
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (1) zážehový- dvoudobý
Pracovní fáze motoru:
• sání a komprese
◦ Píst se pohybuje směrem nahoru.
◦ Vzniká podtlak, tím se nasaje do
klikové skříně zápalná směs.
◦ Uzavírá se výfukový a přepouštěcí
kanál.
◦ Směs v prostoru nad pístem se
stlačuje, nastává komprese.
Obr.: 12
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (1) zážehový- dvoudobý
Pracovní fáze motoru:
• expanze a výfuk
◦ Před horní úvratí přeskočí jiskra,
nastává zážeh a expanze.
◦ Expanzí je píst tlačen dolů.
◦ Spodní hrana pístu uzavírá sací kanál.
◦ Směs v klikové skříni se pohybem
pístu stlačuje.
◦ Při dalším pohybu pístu otevírá horní
hrana pístu výfukový kanál, pak i
přepouštěcí kanál a stlačená směs
začne vytlačovat zplodiny a dostává
se do prostoru nad píst.
Obr.: 12
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (1) zážehový- dvoudobý
Obr.: 13
Vizualizace přibližuje význam správně vyladěného výfuku
- sledujte proudění zeleně vyznačené čerstvé směsi.
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (1) zážehový - dvoudobý
Použití
(benzínové motory malých výkonů):
• jednostopá motorová vozidla - mopedy, skútry,
• starší automobily - Trabant, Wartburg
• motorové pily, křovinořezy, sekačky na trávu
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (1) zážehový - trojdobý
rotační stroje - Wankelův motor;
cyklicky se zvětšuje a zmenšuje prostor
mezi válcem a pístem, těžiště se rovnoměrně otáčí
Obr.: 14 - Felix Wankel
Obr.: 15
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (1) zážehový - trojdobý
Automobilový průmysl:
Citroen
Dnes
• japonská Mazda
ve sportovních
automobilech
• ruská Lada
ve vozidlech
ozbrojených
složek Ruska.
Obr.: 16
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (2) vznětový
dieselový motor - naftový motor - Dieselův motor
• palivo – nafta
• tzv. kompresní zapalování
• výhodou je velká tažná síla
při nízkých otáčkách
Obr.: 17 - Rudolf Diesel
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (2) vznětový
Pracuje jako čtyřdobý nebo dvoudobý spalovací motor.
Pracovní fáze čtyřdobého vznětového motoru:
1. Sání
• píst se pohybuje směrem dolů
• přes sací ventil nasává vzduch.
2. Komprese
• oba ventily jsou uzavřené
• píst se pohybuje nahoru a stlačuje nasátý vzduch
(zmenšuje se objem, zvětšuje se tlak a teplota)
• do válce je vstříknuto palivo
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (2) vznětový
3. Expanze
• oba ventily jsou uzavřené
• směs paliva a vzduchu se vznítí a hoří
• zvýší se teplota i tlak vzniklých plynů
• ty expandují a během pohybu pístu směrem dolů
konají práci
4. Výfuk
• píst se pohybuje nahoru
• výfukový ventil je otevřený
• splodiny z pracovního prostoru válce jsou vytlačovány
ven
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (3) proudový
• princip akce a reakce
• palivo – kerosin
(podobný petroleji)
Obr.: 18 - Frank Whittle
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (3) proudový
Obr.: 19
části
• turbodmychadlo, kterým vstupuje vzduch
• kompresor vzduch stlačí
• spalovací komora – do stlačeného vzduchu se vstříkne
palivo, zažehnutím směsi se uvolní energie a vznikající
horké plyny vycházejí ze spalovací komory a roztáčejí
turbínu v zadní části motoru
• (+) velká účinnost, (–) hluk a spotřeba
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (3) proudový
Obr.: 20
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (4) raketový
• akce a reakce…
• pracuje i ve vzduchoprázdnu (mimo atmosféru)
• použití:
vynesení družic, kosmických sond na oběžnou dráhu,
pohon raketoplánu
• má zásoby paliva a kyslíku (zápalná směs)
• pevné palivo – připravené předem
(použití u pomocných raketových motorů, které se po
dosažení rychlosti odhazují)
• tekuté palivo – v oddělených zásobnících, lépe se ovládá
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (4) raketový
•
pevné palivo
Obr.: 21
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (4) raketový
Raketoplán
používá dva
pomocné
motory na
tuhé palivo.
Obr.: 22
4. 4. TEPELNÉ MOTORY – (4) raketový
• tekuté palivo
• výkonnější, účinnější, složitější.
• využívá dvě nádrže – na palivo a okysličovadlo
Obr.: 23
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
 Tepelné motory pracují cyklicky
v tzv. rozpojeném cyklu
(po expanzi je plyn vypuzován a komprimuje se
nová dávka).
 Expanzní práce plynu je větší než práce
kompresní, kterou s plynem konají vnější síly.
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
 maximální účinnost
tepelného motoru
pracujícího mezi
teplotami T1 a T2 je:
T1  T2
T2
max 
 1
T1
T1
 účinnost je tím větší, čím
• je teplota ohřívače větší
• je teplota chladiče menší
4. 4. TEPELNÉ MOTORY
Tepelný motor
η max
η
parní stroj
0,35
0,09 - 0,15
parní turbína
0,60
0,25 - 0,35
plynová turbína
0,55
0,22 - 0,37
čtyřdobý zážehový
0,65
0,20 - 0,33
vznětový motor
0,73
0,30 - 0,42
raketový motor
0,75
0,50
ÚČINNOST- Řešte úlohy:
3.105 Určete maximální účinnost parního stroje, který pracuje
s párou teploty 177 °C a jehož chladič má teplotu 42 °C.
 max  ?
t1  177 C  T1  450K
 max
T1  T2

T1
 max
T2
 1
T1
o
t 2  42 C  T2  315K
o
 max
 max
315
 1
 0,3
450
 30%
3.106 Jaká je teplota chladiče parního stroje, je-li při teplotě
páry 200 °C jeho účinnost 21 %?
 max  21%
t1  200o C  T1  473K
t2  ?
T1  T2
 max 
T1
T2  4731  0,21K
T2  374K
 max  T1  T1  T2
t 2  101o C
T2  T1 1   max 
ÚČINNOST- Řešte úlohy:
3.107 Carnotův tepelný stroj má účinnost 12 %. Určete teplotu ohřívače a teplotu chladiče, je-li rozdíl jejich teplot 40 °C.
  12%
t1  ?
t2  ?
t  40 C
o
T T
T
 1 2 
T1
T1
T1 
T1 
40
K
0,12
T
T1  333K  t1  60o C

t 2  t1  t  20o C
3.108 Carnotův tepelný stroj, jehož ohřívač má teplotu 127 °C,
nabere při každém cyklu teplo 20 kJ a odevzdá chladiči teplo
T2
Q2
16 kJ. Určete teplotu chladiče.
  1  1
t1  127o C  T1  450K
Q2  16kJ
16 103
T2  450
K
3
20 10
T2  320K
t2  ?
t2  47o C
Q1  20kJ
T1
T2 Q2


T1 Q1
T2  T1
Q2
Q1
Q1
ÚČINNOST- Řešte úlohy:
3.109 Tepelný stroj má při teplotě chladiče 7 °C účinnost
40 %. Tato účinnost má být zvýšena na 50 %.
O jakou hodnotu se musí zvýšit teplota ohřívače?
t1  7 C  T1  280K
1  1 
1  40%
 2  50%
T1 
o
T  93K  t  93o C
t  ?
T2
T
 2  1  2
T1
T ´1
T2
T2
 T ´1 
1  1 
1   2 
 1
1 

T  T ´1 T1  T2 





1


1


1
2 

3.110 Plyn v tepelném stroji přijal během jednoho cyklu od
ohřívače teplo 5,6 MJ a odevzdal chladiči teplo 4,7 MJ. Jakou
práci při tom vykonal? Jaká je účinnost tohoto stroje?
Q1  5,6MJ
Q2  4,7 MJ
W ´ ?
 ?
W ´ Q1  Q2
Q1  Q2

Q1
W ´ 0,9MJ
  0,16    16%
Použitá literatura
Literatura:
BARTUŠKA, K., SVOBODA,E. Molekulová fyzika a termika, Fyzika pro gymnázia. Praha: Prometheus, 2006. ISBN 80-7196-200-7
LEPIL, O. Sbírka úloh pro střední školy. Fyzika Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-266-3
Obrázky:
Obrázky 1 - 8 [online]. [cit. 2012-07-19]. Dostupné z:
[1] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/William_Thomson_1st_Baron_Kelvin.jpg/434pxWilliam_Thomson_1st_Baron_Kelvin.jpg
[2] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Max_planck.jpg
[3] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/40/Clausius.jpg
[4] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Wilhelm_Ostwald.jpg/545px-Wilhelm_Ostwald.jpg
[5] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Sadi_Carnot.jpeg/250px-Sadi_Carnot.jpeg
[6] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/SwanningtonEngine_01.jpg/800px-SwanningtonEngine_01.jpg
[7] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Steam_engine_in_action.gif
[8] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Steam_engine_nomenclature.png/800pxSteam_engine_nomenclature.png
Použitá literatura
Obrázky 9 - 18 [online]. [cit. 2012-07-23]. Dostupné z:
[9] - http://www.automatizace.cz/images/article/5204_a_0509_strnka_17_obraz_0002.jpg
[10] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/4StrokeEngine_Ortho_3D_Small.gif
[11] - http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/automobily-motocykly/zazehovy-a-vznetovy-motor-video-princip-demonstracejaky-je-rozdil-mezi-motory
[12] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/Two-Stroke_Engine.gif
[13] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/DEWankel.JPG
[14] - http://digitaljournal.com/img/8/7/3/i/5/1/9/o/020823Wankel.jpg
[15] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/da/Wankel_Cycle_anim.gif
[16] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/DEWankel.JPG
[17] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/90/Diesel_1883.jpg
[18] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/df/Frank_Whittle_CH_011867.jpg
[19] - BARTUŠKA, K., SVOBODA,E. Molekulová fyzika a termika, Fyzika pro gymnázia. Praha: Prometheus, 2006. ISBN 80-7196-200-7
Obrázky 11 - 23 [online]. [cit. 2012-07-25]. Dostupné z:
[20] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Turbojet_operation-_centrifugal_flow.png
[21] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/SolidRocketMotor_CZ.svg/300px-SolidRocketMotor_CZ.svg.png
[22] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Space_Shuttle_Columbia_launching.jpg/712pxSpace_Shuttle_Columbia_launching.jpg
[23] - [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné z:
http://www.cojeco.cz/attach/image/max/89/fc6a/89fc6a847595a535e6cfb22731648cb2.gif
Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo: CZ.1.07/1.1.24/01.0114
s názvem
„PODPORA CHEMICKÉHO A FYZIKÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA GYMNÁZIU KOMENSKÉHO V HAVÍŘOVĚ“
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

similar documents