Snímek 1

Report
Na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihovýchodě
s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s krajem Vysočina, na
západě se Středočeským krajem, na severozápadě
s Královéhradeckým krajem a na severu s polským
Dolnoslezským vojvodstvím.
Rozloha:
4 519 km²
Počet obyvatel:
516 411
Hustota
zalidnění:
114 obyvatel/k
m²
Nejvyšší bod:
Králický Sněžník
(1 424 m)
Historické země: Čechy a Morava
Počet okresů:
4
Pardubický kraj existuje jako správní celek již potřetí.
Poprvé byl vytvořen v roce 1850 a sahal od Českého Brodu
přes Humpolec až k česko-moravské hranici. Podruhé byl
jedním z 19 krajů v letech 1949 až 1960. Poté se Pardubice,
po dlouhou dobu nejlidnatější město východních Čech, staly
pouhým okresním městem v rámci tehdejšího
Východočeského kraje.
Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní,
oděvní, kožedělný, nejvyšší podíl na celostátní produkci má
průmysl chemický. Významný je ale i zemědělský sektor. Vždyť z
celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy
29 % a vodní plochy 1,25 %. Nejúrodnější oblast je Polabská
nížina. Postupně se v kraji rozvíjí i cestovní ruch. Na podporu
jeho rozvoje kraj založil s ostatními subjekty Destinační
společnost Východní Čechy.
Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do
nížin kolem Labe. Na hranici s Polskem se tyčí třetí nejvyšší pohoří
v Česku, masív Králického Sněžníku. Na něj k severozápadu
navazují nižší a plošší Orlické hory. Na jihu začíná Železnými
horami a Žďárskými vrchy Českomoravská vysočina.
Větší část území kraje odvodňuje Labe, nejdelší řekou na území
kraje je levobřežní labský přítok Chrudimka. Část území na
Svitavsku odvodňuje Svitava, přítok řeky Moravy (která na území
kraje pramení) a potažmo Dunaje. Krajem prochází hlavní
evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.
Je nejvyšší vrchol (1 424 m) stejnojmenného třetího nejvyššího
pohoří v České republice, nacházejícího se na státní hranici
s Polskem, v délce zhruba 16 km táhnoucí se od města Králíky po
Kladské sedlo, viz Masiv Králického Sněžníku. Název hory
vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží
na vrcholu až 8 měsíců v roce.
•Kostel sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi
•Kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou
Bohuslava Martinů
•Radnice v Poličce
•Zámek Litomyšl
•Zámek Slatiňany
•Zřícenina hradu Kunětická Hora
První písemná zmínka o poličském kostele se objevuje v listině z 25.
června 1321, v níž král Jan Lucemburský dává královně Alžbětě
(známější spíše pod jménem Eliška Rejčka), vdově po králi Václavu
II., patronátní právo k farnímu kostelu v Poličce.
Na místě tohoto původně raně
gotického kostela, založeného
pravděpodobně krátce po založení
města v roce 1265, byl v polovině
14. století postaven kostel nový, v
polovině 17. století barokně
upravený. Jeho původní podobu
však známe pouze z půdorysu a
vyobrazení.
Kostel byl založen 28. února 1397 Žofií Bavorskou, druhou
manželkou Václava IV.. Zakládací listina se nedochovala, ale díky
Antonínu Rybičkovi existuje alespoň opis její části. Stavitelé
kostela nejsou písemně doloženi, avšak sekundární literatura často
uvádí družinu bratří Lútků - kameníků z Nového Města pražského.
V 19. století byl kostel upravován podle projektu Františka
Schmoranze.
RADNICE V POLIČCE
Podobu původní gotické radnice známe pouze z nejstaršího vyobrazení
Poličky z let 1711-27, neboť byla zbořena na počátku její barokní přestavby
v roce 1739. Byla to patrová kamenná budova s věží v severozápadním
nároží, která se - ve zdivu vysoká zhruba 30 metrů - bez většího narušení
zachovala až do současnosti, byť ze všech stran obestavěná budovou
barokní radnice. Dobu stavby gotické radnice lze přibližně určit před rok
1360, čemuž neodporuje ani rozbor architektonických prvků dochované
gotické kaple.
Na jejím místě byla v letech 1739-44
postavena radnice nová, barokní.
Jejím projektantem byl
pravděpodobně František Maxmilián
Kaňka, který ji navrhl jako
monumentální dvoupatrovou budovu
palácového typu s mansardovou
střechou a věží.
ZÁMEK LITOMYŠL
Jeden z největších renesančních zámků v Česku.
Počátky zámeckého areálu sahají až do středověku, avšak současné
podoby nabyl až v průběhu 16. století. Na místě původního hradu
nechal nejvyšší kancléř Království českého, Vratislav II. z Pernštejna
(1530–1582), postavit své reprezentativní sídlo. Kompletní rozsáhlou
přestavbu navrhl Giovanni Battista Aostalli (1510–1575) v letech
1568–1581. Bohatou sgrafitovou výzdobu, jak psaničkovou (asi 8000
psaníček na plášti zámku) tak figurální (náměty starozákonní,
antické, bitevní scény na severní stěně II. nádvoří) provedl Šimon
Vlach.
ZÁMEK SLATIŇANY
Zámek Slatiňany patří k nejvýznamnějším budovám města Slatiňany
v okrese Chrudim. Spolu s přilehlým rozsáhlým parkem se nachází na
jihozápadním okraji města. Zámek má trojkřídlý půdorys v podobě k
severu otevřeného písmene U, od severozápadního strany vybíhá k
západu dodatečně přistavěné další křídlo. Největších
architektonických změn zaznamenal v 19. století, kdy byla majitelem
rodina Auerspergů. Předchůdkyní zámku byla středověká tvrz,
poprvé připomínaná roku 1371 v držení Zbyňka Orháje ze Slatiňan.
Předchůdkyní zámku byla středověká tvrz,
poprvé připomínaná roku 1371
v držení Zbyňka Orháje ze Slatiňan. Jejími
pozůstatky jsou gotické sklepy pod západním
křídlem zámku. Po roce 1580 dal Bohuslav
Mazanec z Frymburka tvrz rozšířit a přestavět
na renesanční zámek pod vedením Ulrika
Aostallio.
ZŘÍCENINA HRADU KUNĚTICKÁ HORA
Kunětická hora je hrad z počátku 15. století stojící na osamoceném
výrazném stejnojmenném vrchu (307 m n. m.) v České tabuli
nedaleko Pardubic. Tvoří dominantu Polabí. Oblíbené výletní místo
obyvatel Pardubic i lidí ze širokého okolí. Z vrcholu hory je nádherný
výhled do širokého okolí a za příznivých podmínek je možno vidět i
vrcholky Krkonoš. Památku, o jejímž zajištění se jednalo již od roku
1820, zachránil teprve Muzejní spolek v Pardubicích, když ji roku
1917 najal a roku 1919 koupil od vídeňského průmyslníka barona Dr.
Richarda Drascheho. V péči o hrad pak pokračovalo nově ustavené
Kunětické družstvo.
ZŘÍCENINA HRADU KUNĚTICKÁ HORA
V letech 1923-1928 zadalo zpracování návrhu na obnovu hradu a
předhradí architektovi Dušanu Jurkovičovi a architektovi J. Paclovi.
Řešení bohužel nerespektovalo památku jako historický objekt. V
šesté bráně byly zřízeny stylové salónky, zelený a červený a vedle
brány restaurace. Již roku 1928 se Jurkovičův návrh přestal realizovat a
další úpravy byly prováděny podle jiné koncepce. Podstatná obnova
hradu byla prováděna po II. světové válce. Provedly se zajišťovací
práce na skalním podloží a stavební záchrana celého objektu. V areálu
se uskutečnil archeologický průzkum, kterým bylo zjištěno v prostoru
palácového nádvoří obvodové zdivo objektu z druhé poloviny 14.
století, tedy z období před výstavbou prováděnou Divišem Bořkem z
Miletínka. Původní zástavba před pernštejnskou přestavbou hradu je
situována úhlopříčně k současnému nádvoří. V jižním křídle hradu byly
v suterénu objeveny pozůstatky mohutné, zřejmě obytné hranolové
věže. V západní části hradního areálu byly pak zjištěny základy druhé
válcové věže s průměrem asi 15 m.

similar documents