Pozitivní hodnocení druhých

Report
Pozitivní hodnocení druhých
Děti se stávají takovými, za jaké je
považujeme…
Pozitivní hodnocení druhých



Pozitivní hodnocení druhých je umění.
Bez sebeúcty není pozitivní hodnocení
druhých.
Pokud nemáme dostatečně vysokou
sebeúctu, je málo pravděpodobné, že
budeme schopni objektivně a bezelstně
kohokoliv pozitivně hodnotit...
Virginia Satirová




Lidé jsou od podstaty dobří. Na to, aby se
spojili a ocenili svou vlastní hodnotu, musí
nalézt svůj vnitřní poklad.
Přijetí a ocenění našich minulých krůčků
kupředu zvyšuje naši schopnost zvládat
přítomnost.
Je důležité rozlišovat mezi rolí a definicí
člověka („Kdo jste?“ – „Jsem učitel.“ „Učím.“)
Bez rozlišování riskujeme, že jedinečnost a
osobitost jednotlivých lidí přehlédneme.
Virginia Satirová



Role – nálepky – mají tendenci zastírat
osobnost a zdůrazňovat na místo ní právě
roli.
Role se stává identitou a individualita
chřadne.
Většina lidí byla vychována k tomu, aby s
realitou, vlastní cenou a komunikací
zacházela pomocí obviňování, usmiřování,
rušení a superracionality.
Virginia Satirová



Neschopnost vnímat a přijmout stejnou
hodnotu všech lidských bytostí je největší
překážkou osobního, meziosobního a
mezinárodního míru.
Všichni máme kapacitu k celistvosti.
Všechny lidské bytosti jsou rovnocenné.
Virginia Satirová

Lidé vyrůstají a čelí mnoha vnějším
očekáváním, tím co je považováno za
standard. Často dostáváme poselství, že s
námi není něco v pořádku, že neodpovídáme
představě druhých. Proto soudíme, že ostatní
lidé jsou pravděpodobně lepší než my. Naše
následné přizpůsobení se a uposlechnutí má
na smysl pro sebe sama ochromující efekt.
Pozitivnost u lidí





Každý člověk je pozitivní hodnotou.
Problémy při posuzování lidí vyplývají z jejich
porovnáváním s ideálním modelem.
Negativní faktor na člověku považujeme za
podstatný.
Pokud se vše daří, nepovažujeme za
potřebné vyjádřit pochvalu.
Každý člověk má ve svém nitru hluboce
zapsán projekt touhy po štěstí.
Pozitivnost u lidí

Lidé „nemají chyby“. Chyba znamená
nedostatek něčeho, co se může vyrovnat
nějakým kladem. Nedostatek něčeho
pozitivního znamená, že toto pozitivní patří k
jeho podstatě.
Pozitivnost v mezilidských vztazích



Aby názor člověka na sebe sama mohl být
pozitivní, musí ho získat v období dětství od
svých vychovatelů. Proto je důležité hodnotit
dítě pozitivně.
To platí do jisté míry i u dospělých.
Ke svému rozvoji a spokojenému životu
potřebuje člověk, aby ho jiní akceptovali nebo
uznávali.
Pozitivnost v mezilidských vztazích



Vztahovost, vzájemná závislost: Jsme,
žijeme, existujeme natolik, nakolik žijeme
mezi ostatními, ve společnosti. Naše identita
se potvrzuje ve vzájemných vztazích.
Špatné nebo dobré prožívání situace se
promítá i na vnímání druhého.
Neexistuje reálná hranice mezi naším
způsobem hodnocení sebe sama a naším
způsobem hodnocení světa. V každém
okamžiku probíhá hodnocení společné.
Pozitivnost v mezilidských vztazích



Každý má možnost stát se iniciátorem
změny.
Kladné hodnocení činnosti a chování druhých
lidí je příležitostí pomáhat druhému,
akceptovat jej.
Pokud je vztah vzájemný, vede k jednotě lidí.
Pozitivnost v mezilidských vztazích



Lidé s nedostatečným sebeoceněním špatně
navazují kontakty, útočí na jiné, mají
podrážděné požadavky a protichůdné názory.
Tím zakrývají své nedostatky.
Zamezit negativním projevům lze
soustavným poukazováním na pozitivní
prvky jejich chování.
Dívat se „novýma očima“.
Pozitivnost v mezilidských vztazích



Důraz na pozitivní aspekty je základem všech
mezilidských vztahů.
Negativní aspekty jen v mimořádných
případech, aby nedošlo k „ochraně sebeúcty“
nebo narušení „imaginárního vztahu“.
Pozor na „divokou upřímnost“ – místo
otevřenosti se může jednat o neuvědomělé
potřeby při navazování kontaktů.
Pozitivnost v mezilidských vztazích

Zásady pozitivnosti:



Pozitivně hodnotit druhého a jeho chování.
Ve vztazích přisuzovat jiným osobám pozitivní
schopnosti a možné nebo pravděpodobné
chování vůči jiným osobám.
Pozitivně hodnotit obsah a průběh komunikace se
zvláštním důrazem na naslouchání druhému.
Pozitivnost v mezilidských vztazích



Aby naše hodnocení bylo upřímné a mělo
váhu, měli bychom si všímat toho, co se
shoduje se skutečností.
Objektivní poznání druhého je výsledkem
dlouhodobého úsilí.
Ke správnému vnímání druhého je třeba být:
tolerantní, tvůrčí, nezávislý na druhých, mírný
ve výrazech.
Evaluace vztahu








Projevovat sympatii a lásku
Projevovat úctu a obdiv
Poskytovat pomoc
Vycházet vstříc
Vyslovovat uznání a chválit
Prokazovat ohleduplnost
Být k druhým pozorný
Věnovat druhému čas
Evaluace vztahu






Povzbuzovat druhého
Projevovat souhlas
Projevovat přátelství
Starat se o blaho druhého
Umožňovat druhému něco
Odpouštět, promíjet
Pochvala





Prostředek zpevňování chování.
Nejúčinnější povzbuzovací prostředek.
Neexistuje člověk (dítě), kterého bychom
nemohli za něco pochválit.
Pozitivně hodnotit můžeme každého člověka,
pokud ho ale nepřijmeme i s jeho zápory,
naše pochvala bude pokrytecká.
Pochvala je motivací ke změně, trest
motivuje jen v době, kdy přímo působí (hrozí).
Pochvala

Funkce pochvaly u dospělých:



Pochvala by měla být:




Zlepšuje vzájemné vztahy
Zlepšuje celkový vztah člověka
Pravdivá
Přiměřená
Upřímná
Pochvala je odměnou i chválícího (reciprocita)
Pozitivní hodnocení druhých a etika


Jsme zodpovědní za to, že nezraňujeme, ale
podporujeme zdravé sebehodnocení
druhých.
Soustavné ponižování, podceňování a
vyjadřování názorů odsuzujících osobu, a
nejen konkrétní chování, je druhem morální
vraždy.
Pozitivní hodnocení druhých a etika

Když napomáháme sebeoceňování druhých,
vyjadřujeme pozitivní očekávání a
vzbuzujeme důvěru rozhodujícím způsobem,
pozitivně ovlivňujeme zdravý morální a
osobnostní vývoj dítěte a mladého člověka a
má to pozitivní vliv i na dospělé.
Pozitivní hodnocení druhých a etika


Pozitivní hodnocení druhých je významným
prvkem duševní hygieny. Vyúsťuje do pocitu
vděčnosti a je jedním z klíčových momentů
vývoje pozitivní osobnosti.
S pozitivním hodnocením druhých souvisí
pozitivní hodnocení přírody, vděčnost a
starost o přírodní a kulturní prostředí.
Chyby při hodnocení a vnímání druhých







Základní atribuční chyba
Autoprojekce
Haló efekt
Deformace způsobená profesionálním
zaměřením
Souvislost vnímání s vlastní hierarchií hodnot
Předsudky
Stereotypizace a analogizace
Chyby při hodnocení a vnímání druhých



Tradice
Figura a pozadí
Akutní psychický stav pozorovatele
Didaktické poznámky


Začínáme jednoduššími aktivitami a
postupně zařazujeme aktivity těžší na
pochopení a osvojení.
Cíl:



Pozitivně hodnotit druhé v běžných podmínkách
Pozitivně hodnotit druhé ve ztížených podmínkách
Pozitivní hodnocení situací a událostí
Literatura



Etická výchova, Roberto Roche Olivar
Metodický materiál k predmetu Etická
výchova, Ladislav Lencz – Oľga Križová
Model růstu – Za hranice rodinné terapie,
Virginia Satirová, J. Banmen, J. Greberová,
M. Gomoriová

similar documents