Starý paleolit v *eských zemích

Report
Starý paleolit v českých zemích
Opava, 15. října 2013
Ondřej Mlejnek
Raný paleolit
 Australopithecus garhi?, Homo rudolfensis, Homo habilis,
Homo ergaster, Homo georgicus, Homo antecessor (2,51 mil let BP)
 Nejstarší nástroje v Africe – lokalita Gona, oblast jezera
Turkana a Olduvaiské rokle – kultura oldowan (sekáče,
úštěpy, jednoduchá drásadla)
 Nejstarší lidé v Asii – lokalita Dmanisi v Gruzii, primitivní
fyzický vzhled (Homo georgicus) i jednoduchá materiální
kultura – oldowan
 Homo ergaster a Homo erectus v Africe – kultura
pěstních klínů acheuléen (1,4-0,1 mil let), západně od
tzv. Moviusovy linie
 Nejstarší lidé v Evropě – pohoří Atapuerca, lokalita Gran
Dolina – Homo antecessor (až 0,8 mil let)
 Nejstarší nástroje na území ČR – údajně Beroun –
dálnice a Čakovice (J. Fridrich) – až 1,7 mil let (inverze
Olduvai) - neuznáváno
Starý paleolit v českých zemích
 Nejstarší nástroje zřejmě ještě před paleomagnetickou
inverzí Brunhes/Matuyama (stáří 1 mil-0,78 mil let) –
jednoduché sekáče, polyedry, drásadla a úštěpy. Nálezy
lidských fosílií chybí.
 Staropaleolitické industrie se dělí na okruh s pěstními klíny
(acheuléen), valounové industrie (chladnější období) a
drobnotvaré industrie (teplejší období).
 Tvůrcem staropaleolitických industrií byl Homo
heidelbergensis (zpočátku snad i Homo antecessor). Popsán
podle nálezu z Maueru u Heidelbergu (1907), další nálezy z
Araga, Boxgrove, Vertésszöllös, Bilzingsleben, Petralony,
Steinheimu, Swanscombe…, znaky erektů (ubíhající čelo,
nadočnicové valy, chybějící brada, plochý nos), vetší lebeční
kapacita (1200 ccm)
 umělý taxon zahrnující nálezy z Afriky (zde někdy H.
rhodesiensis) a Evropy z období – 1,2 mil – 150 tis, které
byly dříve řazeny k druhu H. erectus a k tzv.
anteneandrtálcům (archaickým sapientům)
Homo heidelbergensis
 750-250 000 BP, schopný lovec velkých zvířat (koní –
Schönningen, lesních slonů – Neumarkt – Nord, hrochů –
Bilzingsleben atd.)
 Stavěl první obydlí – jednoduché chaty (Terra Amata),
zřejmě předek neandrtálců. Počátky abstraktního
myšlení – okrové barvivo, symetrické pěstní klíny…
Starý paleolit v Čechách
 Základy bádání položil již F.Prošek: 1945 – nález úštěpu v
cihelně v Letkách u Prahy a pěstního klínu v Chlumu u
Srbska, později první objevy v Přezleticích.
 Od 60. let se výzkumu starého paleolitu věnoval zejména
Jan Fridrich a později jeho žena Ivana Sýkorová –
Fridrichová se svými žáky: Výzkum Přezletic a Bečova. U
některých souborů problematická arteficialita.
 K českým staropaleolitickým nálezům se vyjadřoval také
geolog K. Žebera a paleolitik K. Valoch. Některé soubory
byly celé zpochybněny (zejména nálezy z raného
paleolitu).
 Nejnovější výzkumy I. Sýkorové-Fridrichové a kol. (údajně
pozdně staropaleolitická lokalita Tmáň u Berouna) bývají
zpochybňovány. Je třeba kritická revize staropaleolitického
materiálu z Čech od nezávislých paleolitiků.
Přezletice
 Významná lokalita ve středních Čechách. Původně na okraji
jezírka v blízkosti Labe. Otevřené snad zimní sídliště na
úpatí buližníkové skalky.
 Původně paleontologický výzkum O. Fejfara doplnil a od
roku 1975 nahradil archeologický výzkum J. Fridricha. Dnes
je lokalita zarostlá trávou a keři.
 Superpozice čtyř archeologických vrstev (A1-A4). Sídelní
objekt s ohništěm před vchodem ve vrstvě A3 – bývá
zpochybňován.
 Nálezy štípané industrie (stovky kusů) a kostí zvířat se
stopami po opracování.
 Datování na základě mikrofauny (Mimomys savini) a
paleomagnetiky stanoveno na 660-590 tisíc BP – některý z
interglaciálů cromerského komplexu.
 Zastoupena je drobnotvará, středně i hrubotvará
buližníková industrie – pěstní klín, drásadla a nože, sféroidy,
polyedry, sekáče – některé artefakty problematické.
Bečov
 Bečov I-B (Písečný vrch) – lokalita u výchozů
bečovských křemenců v Českém středohoří. Osídlení pod
abri asi 3 km od koryta Paleoohře.
 Staropaleolitického stáří jsou tři vrstvy (7-9) s asi 250
artefakty. Podle pedologické analýzy (půda typu
braunlehm) datováno do cromeru (800 tisíc BP).
 Ve štípané industrii jsou zastoupeny sekáče, úštěpy i
hrubé pěstní klíny – starý acheuléen. Lokalita byla
osídlena také ve středním a mladém paleolitu.
 Nedaleko se nacházejí méně přesvědčivé lokality Bečov
II a Židovice II s industrií s křemence typu Skršín údajně
až 700 tisíc let staré.
Další lokality
 Račiněves: Lokalita na levém břehu Paleovltavy (okr.
Litoměřice). Kolem 200 drobnotvarých artefaktů, kosti
zvířat, ohniště. Na základě mikrofauny datováno do období
před 400 tisíci lety (jako Bilzingsleben).
 Tmáň u Berouna: Zpochybňovaná lokalita v Českém
krasu. Kolem 1600 křemenných artefaktů. J. Fridrichem je
soubor na základě typologie řazen na závěr starého
paleolitu.
 Velké Přítočno u Kladna: Koncentrace silicitů kolem
ohniště interpretovaná jako sídelní objekt. Více než 3000
drobnotvarých artefaktů podle Ivany Sýkorové-Fridrichové z
holsteinského interglaciálu.
 Karlštejn: Lokalita na levém břehu Berounky objevená již
F. Proškem. 42 drobnotvarých artefaktů z křemenných
valounů datovaných na základě stratigrafie do holsteinského
interglaciálu.
Starý paleolit na Moravě
 O staropaleolitickém osídlení na Stránské skále uvažoval
již J. Woldřich, jehož názor podpořil K. Shirmeisen a
později K. Valoch. Další staropaleolitické objevy jsou
spojeny hlavně se jménem K. Valocha a jeho
spolupracovníků.
 Také na Moravě se staropaleolitické osídlení soustřeďuje
hlavně do blízkosti vodních toků (terasy) a do míst
výchozů kamenných surovin (Stránská skála).
 Nejznámější lokality jsou Stránská skála, profil na
Červeném kopci a povrchové sběry z říčních teras (Líšeň,
Iváň, Přibice, Dolní Kounice…). Opět zásadní problém s
arteficialitou některých nálezů. Dále je tu otázka
datování.
Sprašové profily
 Červený kopec (Brno-Bohunice): Ve sprašovém
profilu byl nalezen snad až 1 mil let starý valoun obitý
do tvaru hrotitého sekáče (J. Svoboda) a valounové
jádro (polyedr), které K. Valoch datoval do období
paleomagnetické inverze. B. Klíma zde nalezl dva
křemencové úštěpy z mladší fáze starého paleolitu.
 Růženin dvůr (Brno-Líšeň): K. Valoch zde ze
sprašového profilu vyzvedl několik artefaktů z
interglaciálních poloh. Jednalo se o dvě jádra ze
spongolitu a o malý úštěp ze sluňáku. Nálezy jsou
datovány na základě pedologie a malakozoologie
(Smolíková, Kovanda) od holsteinu po cromer.
Stránská skála
 Staropaleolitické nálezy v jeskyňce č. 8 objevil již
paleontolog J. Woldřich (1910), který zde nalezl vedle
kostí machairoda (cromer, mladší bihárská fauna) i
zlomky kostí s uhlíky. Ve výzkumu zde za první republiky
pokračovali K. Schirmeisen a K. Absolon. Po druhé sv.
válce zkoumali sz. úpatí Stránské skály R. Musil a K.
Valoch.
 K. Valoch si ve starších nálezech všiml sloního obratle s
vodorovnými zářezy, které jsou však podle traseologické
analýzy přirozeného původu.
 Výzkum R. Musila a K. Valocha odhalil 10 m mocné
souvrství od günzu do cromeru se zbytky mladších
sedimentů v nadloží.
 Soubor rohovcových a vápencových zlomků – snad
artefaktů ze svrchnobihárských sedimentů jeskyněk č. 4
a 8 a ze suťového kužele. Šelmemi ohlodané kosti se
stopami ohně. Možné lidské osídlení v průběhu cromeru.
 Bohatá fauna: koně, tuři, sloni, jeleni, losi, nosorožci,
machairodus, vodní ptáci… Příhodné stanoviště v údolí
Paleosvitavy.
Další nálezy
 Sedlešovice u Znojma: K. Valoch publikoval nález
křemenného jádra v půdě typu braulehm (starší holstein),
valounová industrie z povrchových lokalit v okolí (Miroslav). Z
teras Dyje pocházejí povrchové nálezy J. Kovárníka
(Kuchařovice, Suchohrdly, Jevišovice).
 Přibice: Povrchové nálezy V. Effenbergera z terasy Jihlavy
publikoval K. Valoch. Valounová industrie snad již
cromerského stáří. Nálezy úštěpů, jednoduchých drásadel a
sekáčů. Podobné nálezy pochází ze sběrů A. Otty v okolí
Dolních Kounic, z teras řeky Svratky (Iváň, Mušov, Nová Ves,
Pasohlávky) a ze sběrů J. Chlachuly ze středního toku Moravy.
Staropaleolitického stáří by mohly být také některé nálezy z
Líšně-Čtvrtí.
 Celkově působí moravský starý paleolit spíše chudším
dojmem. Zásadními problémy jsou pochybná arteficialita
souborů ŠI a nejisté datování některých nálezů.
Starý paleolit ve Slezsku
 Rusko – lom Stanisław: velký lom západně od
Vratislavi (Dolní Slezsko), ojedinělé staropaleolitické
artefakty z SGS.
 Kończyce Wielkie: štěrkovna v Horním Slezsku
(Těšínsko). Podle Foltynů artefakty staropaleolitického
stáří z SGS ve vrstvách před paleomagnetickým
rozhraním. Ostatními archeology zpochybněno.
 Ostatní nálezy: P. Wodecki nalezl ojedinělé artefakty ve
štěrkovnách skřečoňské terasy řeky Olše. Stáří terasy je
od elsteru do holsteinu. Např. úštěp z Dolní Lutyně, tři
artefakty ze Skřečoně. Další zlomky SGS v okolí by
mohly být také artefakty staropaleolitického stáří.
 Opět problém s arteficialitou. SGS se zde nachází
přirozeně.
Přestávka

similar documents