Prezentace JUDr. Václava Bednáře, Ph.D.

Report
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH KONCEPČNÍCH
ZMĚN, KTERÉ PŘINÁŠÍ NOZ
Praha 12.6. 2013
JUDr. Václav Bednář, Ph.D.
[email protected]
ZÁKLADNÍ ZMĚNY V KONCEPCI



Občanský zákoník jako základní kodex
soukromého práva
Jednotná úprava závazkového práva
Změna paradigmat vnímání některých
soukromoprávních institutů
ZÁKLADNÍ ZMĚNY V KONCEPCI

Vztah k dalším soukromoprávním předpisům

Rozsah úpravy

Ruší se 238 zákonných či podzákonných předpisů
nebo jejich částí
TERMINOLOGIE A JAZYK NOZ

V soukromém právu mají být soukromoprávní
pojmy, nikoliv procesní



osoba x účastník
relativní neúčinnost x odporovatelnost
Zákoník se snaží být terminologicky jednotný
smlouva x závazek x dluh
 smlouva – právní skutečnost z níž závazek vzniká
 závazek – obligace, závazkověprávní vztah
 dluh – povinnost k plnění vzniklá ze závazku

STRUKTURA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Obecná část

Rodinné právo


Absolutní majetková práva


Včetně práva dědického
Relativní majetková práva



Ne zapisované partnerství
Závazky
Závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
SOUKROMÉ PRÁVO



Nezávislost práva soukromého na právu veřejném
§ 1 odst. 1
Zakotvení dispozitivnosti a kogentnosti
Demonstrativní výčet kogentnosti
§ 1 odst. 2:
Rozpor s dobrými mravy
 Úprava statusu osob (včetně ochrany osobnosti)
 Rozpor s veřejným pořádkem
+
 Zákon odchýlení se od úpravy zakazuje

VÝKLAD USTANOVENÍ SOUKROMÉHO
PRÁVA § 2
právo není samoúčelné a připíná se k určité
hodnotové soustavě, vyjádřené ve shodě s naším
ústavním pořádkem právě a především zásadami
práva přirozeného
 přirozená práva člověka představují limit pro
zákon, a nikoli naopak
 navržené ustanovení zdůrazňuje, že zákon nelze
vykládat jen z jeho slov, ale je nutno přihlížet
především k jeho smyslu

ZÁKLADNÍ ZÁSADY SOUKROMÉHO PRÁVA §
3

Právo na důstojnost, svobodu a vlastní štěstí

Štěstí, co je štěstí?

Demonstrativní výčet základních zásad některé
další zvlášť zmiňuje jinde (např. zákaz šikany,
ochranu dobré víry atd.)
LEGITIMNÍ OČEKÁVÁNÍ § 4 A 5



Není však možné pod rouškou ochrany
jednotlivce podlamovat nezbytnou ochranu
třetích osob
Rozum průměrného člověka i dnes u spotřebitele
V případě osoby, která se hlásí k určité skupině
je pak třeba předpokládat zvýšené znalosti
LEGITIMNÍ OČEKÁVÁNÍ § 6,7 A 8

Příkaz jednat poctivě rozdíl oproti stávajícím § 3

Zákaz těžit z vlastní nepoctivosti

Vyvratitelná domněnka poctivého a
dobrověrného jednání
Nezakazuje výkon práva, jímž se právo zneužívá,
neboť zneužití není výkonem práva, nýbrž jde o
protiprávní (nedovolený) čin, a proto mu nelze
přiznat ochranu.
 Zjevné - prokazatelné

POUŽITÍ ANALOGIE § 10


Stanovuje pravidla pro posouzení případu na
který nedopadá výslovné ustanovení
Vedle analogie i princip spravedlnosti a zásad
soukromého práva
OCHRANA SOUKROMÝCH PRÁV § 12


A
13
Zakotvení ochrany orgánem veřejné moci
Ačkoliv náš právní řád nestojí na precedentech, je
třeba pro právní jistotu založit důvodné
očekávání rozsudku.
SVÉPOMOC § 14




Mění se koncept stávající úpravy
Stávající § 6 „ …přiměřeným způsobem zásah
sám odvrátit“ posuzováno objektivně
NOZ dovolenost způsobu svépomoci je podmíněna
tím, jak by se přiměřenost jevila osobě v
postavení ohrožené strany.
svépomoci sledující zajištění subjektivního práva
(např. při zadržení zloděje)
OSOBY – HLAVA II

Fyzické x právnické
Nová terminologie:
a.
Právní osobnost
b.
Svéprávnost



Právní osobnosti ani svéprávnosti se nelze vzdát
Osnova též reaguje na nešvar, jímž se v novodobé
legislativě s nebývalou četností přičítají práva,
zejména však povinnosti entitám postrádajícím
právní subjektivitu (nejčastěji orgánům či
organizačním složkám právnických osob). § 17
OSOBY BLÍZKÉ § 22




Definuje kdo je osobou blízkou, vychází ze stávající
úpravy
Stanoví vyvratitelnou domněnku osoby blízké pro
osoby spolu trvale žijící
Odst. druhý reaguje na stávající neuspokojivou
judikaturu
podle něj se posuzuje stejně jako poměr osob blízkých
i poměr k právnické osobě, je-li právnická osoba jinou
osobou podstatně ovlivňována; to však může platit jen
s důsledky omezenými na ochranu majetkových práv
třetích osob.
USTANOVENÍ O ČLOVĚKU



Přesněji řešeny otázky vzniku a zániku právní
osobnosti
Zejména pak důkaz smrti
Upravena i problematika změny pohlaví,
vyvratitelná domněnka okamžiku změny
ZLETILOST X SVÉPRÁVNOST

Osnova rozlišuje mezi zletilostí a svéprávností

Zletilost vázána čistě na věk

Svéprávnost nikoliv, nově více možností jak
dosáhnout plné svéprávnosti
NABYTÍ SVÉPRÁVNOSTI

Dosažením zletilosti

Uzavřením manželství
Přiznáním svéprávnosti (prominutí let)
- soud vyhoví:
1.
Návrh nezletilého
2.
Osvědčena schopnost sám se živit
3.
Souhlas zákonného zástupce
- v ostatních případech rozhodne soud

PODPŮRNÁ OPATŘENÍ
Předběžné prohlášení
 Nápomoc při rozhodování
 Zastoupení členem domácnosti
 Omezení svéprávnosti

Primární je omezit zásah státní moci do
rozhodování člověka o obstarání svých záležitostí
 Vycházeje z Úmluvy OSN o právech osob se
zdravotním postižením

PŘEDBĚŽNÉ PROHLÁŠENÍ § 38 AŽ § 44




Možnost upravit předem, jak mají být mé
záležitosti spravovány a kým (tím je opatrovník
vázán)
Forma primárně veřejná listina, případně
soukromá s datem a dvěma svědky
(identifikovatelnými)
Soud následně nepřezkoumává povolání za
opatrovníka, jen přezkoumá způsobilost
spravovat s náležitou pečlivostí zájmy jiné osoby,
konflikt zájmů
Neplatné předběžné prohlášení, není bez
NÁPOMOC PŘI ROZHODOVÁNÍ § 45 AŽ § 48

Dává možnost osobě s duševní poruchou sjednat
si pro své rozhodování podpůrce i více

Smlouva písemná nebo ústní před soudem

Smlouvu o nápomoci schvaluje soud

Podpůrce nejedná za podporovaného, ale spolu s
ním
NÁPOMOC PŘI ROZHODOVÁNÍ § 45 AŽ § 48



Podpůrce nesmí ohrozit zájmy podporovaného,
ani se na jeho úkor bezdůvodně obohatit
Může namítat neplatnost právního jednání
podporovaného
Na návrh podpůrce nebo podporovaného soud
podpůrce odvolá, případně i bez návrhu, pokud
podpůrce porušuje závažně své povinnosti
ZASTOUPENÍ ČLENEM DOMÁCNOSTI § 49
AŽ § 54




Ten, kdo nemá jiného zástupce, může jej
zastoupit člen domácnosti
Je třeba schválení soudu, který má zjistit názor
zastoupeného
Zástupce není oprávněn dát souhlas k zásahu do
duševní nebo tělesné integrity s trvalými
následky (stříhání, holení, darování krve ano)
Omezení v nakládání s prostředky na účtu
zastoupeného do měsíční výše životního minima
OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI § 55 AŽ § 65



Nebude možné zbavit svéprávnosti
Omezení na určitou záležitost nebo na dobu
určitou max. na 3 roky
Lze zahájit řízení o prodloužení, právní účinky
původního trvají po dobu řízení max. 1 rok
OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI § 55 AŽ § 65



Při jmenování opatrovníka soud přihlédne k
přání opatrovance a jeho rodiny, nesmí tam být
nedůvěra
Vždy musí zůstat zachována způsobilost jednat v
běžných záležitostech denního života
Jednal-li bez opatrovníka, je jednání neplatné,
jen v případě, že je mu na újmu
NEZVĚSTNOST § 66 AŽ § 70



Považuje se za vhodné upravit institut
nezvěstnosti, který v dnešním právu chybí
Nově „předstupeň“ pro prohlášení za mrtvého
Reaguje se ale i na potřeby běžného života, kdy je
jasné, že dotyčný není mrtvý.
DOMNĚNKA SMRTI § 71 AŽ §76

Prohlášení za mrtvého na návrh

Soud určí den, který se pokládá za den jeho smrti

Manželství (partnerství) zaniká ke dni, který je
pokládán za den smrti. Manželství ani
partnerství se již neobnovuje
PROHLÁŠENÍ NEZVĚSTNÉHO ZA MRTVÉHO


Plyne-li z okolností, že jsou vážné pochybnosti,
zda je nezvěstný ještě živ (nezvěstnost sama o
sobě nestačí), lze jej prohlásit za mrtvého.
Pro ten účel se stanoví s ohledem na různé
okolnosti lhůty v trvání tří, pěti a sedmi let v
závislosti na charakteru rozhodné události.
PROHLÁŠENÍ NEZVĚSTNÉHO ZA MRTVÉHO


Člověka prohlášeného za nezvěstného lze
prohlásit za mrtvého nejdříve 5 let, počítaných od
konce roku, ve kterém byl prohlášen za
nezvěstného
Člověka, který je nezvěstný, ale nebyl prohlášen
za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého po 7
letech od konce roku v němž byl naposledy viděn
PROHLÁŠENÍ NEZVĚSTNÉHO ZA MRTVÉHO



Zvláštní ochrana nezvěstných nezletilých
Nelze je prohlásit za mrtvé dříve než uplynutím
25 roku od jejich narození
Stal-li se člověk nezvěstný po události, při níž byl
ohrožen život většího počtu osob, může být
prohlášen za mrtvého uplynutím 3 let od konce
roku, ve kterém se událost stala
TĚLESNÁ A DUŠEVNÍ INTEGRITA § 91 - 117

Tři pravidla spojená s integritou člověka
Zásah do integrity člověka zásadně s jeho souhlasem
 Lidské tělo nesmí být zdrojem majetkového
prospěchu
 I po smrti je tělo pod právní ochranou


Lidské tělo není věc

Zakazuje se naložit s pozůstatky nedůstojně

Pravidlo pro vydání ostatků zemřelého
TĚLESNÁ A DUŠEVNÍ INTEGRITA § 91 - 117

Zásah do integrity je chápán šířeji než jen jako
profesionální lékařská péče (tetování, léčitel atd.)

Poučení o povaze zásahu a možných následcích

Písemné poučení v případě zásahu podle § 96

Poučení a souhlas není třeba ve stavu nouze
podle § 99
TĚLESNÁ A DUŠEVNÍ INTEGRITA § 91 - 117



Držení člověka v zařízení jen s jeho souhlasem,
nestanoví-li zákon něco jiného
Omezení svéprávnosti není samo o sobě
zákonným důvodem
Věc zvláštní obliby nesmí být odňata ani v tomto
případě
§ 459
TĚLESNÁ A DUŠEVNÍ INTEGRITA § 91 - 117



Právo na informaci co se stalo s oddělenou částí
těla
Oddělená část nesmí být použita nedůstojným
způsobem, to platí i o tom, co má původ v lidském
těle
Bezbolestně oddělitelná, obnovitelná část
lidského těla může být přenechána jinému a
hledí se na ní, jako na věc movitou
TĚLESNÁ A DUŠEVNÍ INTEGRITA § 91 - 117



Nakládání s tělem po smrti, vychází z vůle
člověka
Právo rozhodnout o svém pohřbu
Nevyvratitelná domněnka nesouhlasu s pitvou a
nakládáním s tělem § 115
PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
DOMNĚNKY A FIKCE
Osnova sleduje důsledné rozlišení právních
domněnek (vyvratitelných i nevyvratitelných) a
fikcí a v tom směru volí jednotnou dikci shodnou
s klasickou českou právní terminologií.
 Výrazem „má se za to, že“ se označuje
vyvratitelná právní domněnka, připouštějící
důkaz opaku.
 Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná
právní domněnka.
 Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se
označuje právní fikce.

PRÁVNÍ JEDNÁNÍ



Terminologie OZ: právní úkon (§ 34) „Právní
úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku,
změně nebo zániku těch práv nebo povinností,
které právní předpisy s takovým projevem
spojují.“
§ 545 NOZ: (není definice) „Právní jednání
vyvolává právní následky, které jsou v něm
vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze
zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené
praxe stran.“
Úprava zdánlivého právního jednání, k takovému
to se nepřihlíží
PRÁVNÍ JEDNÁNÍ

V zásadě bezformálnost
Nově pojata možnost změny právního jednání
- Vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou
formu, lze obsah právního jednání změnit
projevem vůle v téže nebo přísnější formě;
vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze
obsah právního jednání změnit i v jiné formě,
pokud to ujednání stran nevylučuje. (§ 564)

PRÁVNÍ JEDNÁNÍ

-

-
-
Soukromá listina
Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby
dokázal její pravost a správnost.
Veřejná listina
Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině,
zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od
orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny,
jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil,
že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud
není prokázán opak.
Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v
mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou
listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými
vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.
PRÁVNÍ JEDNÁNÍ



-
Jednání vůči nepřítomnému
Vychází se z dnešních pravidel kontraktačního
procesu konkrétně § 45 stávajícího OZ
Stanovena domněnka doby dojití
Zásilka došla 3 pracovní den po odeslání
Je-li posíláno do jiného státu pak 15 pracovní den
po odeslání
NEPLATNOST PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ

Zdánlivost x neplatnost

Snaha primárně držet právní jednání v platnosti

Ten kdo neplatnost způsobí, nemůže se jí
dovolávat ani uplatnit z neplatného právního
jednání pro sebe výhodu
NÁSLEDKY NEPLATNOSTI
Zachováno dělení na neplatnost relativní a
absolutní
 Preference neplatnosti relativní
 I jednání pod fyzickým či psychickým donucením
bude relativně neplatné


Absolutní § 588 Soud přihlédne i bez návrhu k
neplatnosti právního jednání, které se zjevně
příčí dobrým mravům, anebo které odporuje
zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To
platí i v případě, že právní jednání zavazuje k
plnění od počátku nemožnému.
PROMLČENÍ § 609 A NÁSL.

-
-
-
Lépe zvolená konstrukce – dnes se primárně řeší
jak se má zachovat veřejná moc (soud jej k
námitce nepřizná)
Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě,
promlčí se a dlužník není povinen plnit.
Bylo-li plněno po uplynutí promlčecí lhůty,
nemůže dlužník požadovat zpět to, co plnil
K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li
dlužník, že je právo promlčeno.
PROMLČENÍ § 609 A NÁSL.




Zákon jasně rozlišuje mezi lhůtou a dobou
Lhůta – čas vymezení osobě, aby si projevem vůle
zachovala vlastní právo
Doba – ostatní případy
V tomto kontextu je třeba vnímat i pravidlo
stanovené § 607
PROMLČENÍ





Také NOZ stanoví, která práva se promlčují a
případné výjimky
Promlčuje se právo na odčinění újmy na životě,
zdraví, cti atd. nikoliv samotné právo na život, zdraví,
čest atd.
Promlčují se opětující se plnění z výživného
Promlčení pohledávky nebrání zástavnímu věřiteli v
uspokojení ze zástavy. Promlčuje se však i zástavní
právo
Nepromlčuje se právo vlastnické
POČÁTEK BĚHU PROMLČECÍ LHŮTY § 619



Právo může být uplatněno poprvé, pokud se
oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech
rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty,
anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí
lhůty u práva na náhradu škody zahrnují
vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.
Další ustanovení, které stanoví počátek běhu
promlčecí lhůty v konkrétních případech
DÉLKA PROMLČECÍ LHŮTY § 629




Obecná promlčecí lhůta je 3 roky, nikoliv však
stanovena čistě subjektivně
Nejdéle s majetkové právo promlčí v 10 letech, kdy
dospělo
Možnost sjednat i lhůty kratší či delší. Nejméně rok
nejdéle 15 let.
Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch
slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se
ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo
na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo
zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení
povinnosti.
NĚKTERÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DÉLCE
PROMLČECÍ LHŮTY


Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za
deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určíli však dlužník v uznání i dobu, do které splní,
promlčí se právo za deset let od posledního dne
určené doby. § 639
Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí
lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne,
kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. § 643
VĚC V PRÁVNÍM SMYSLU




Změna v koncepci pojetí věci
Dochází k definici věci. Nelze přijmout argument, na
jehož základě platný občanský zákoník již v roce 1964
definici věci v právním smyslu odmítl, totiž že věc je
přírodní fakt, a že ji tedy právo nemůže definovat.
Stávající stav nefunkční došlo k prolomení dogmatu o
vlastnictví jen věcí hmotných např. zákon o
ochranných známkách, zákon o průmyslových
vzorech, zákon o podnikání na kapitálovém trhu,
obchodní zákoník a další
Zjednodušení úpravy
VĚC V PRÁVNÍM SMYSLU




Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek.
Nerozhoduje vlastnictví.
Stanovení ceny věci. Cena věci se určí jako cena
obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo
stanoveno zákonem.
Cena mimořádná
Lidské tělo není věc (to může vyloučit jen zvláštní
zákon a jen v jeho rámci)
ZVÍŘE



Zvíře není věc
Zavedena positivní definice zvířete (Živé zvíře má
zvláštní význam a hodnotu již jako smysly
nadaný živý tvor. ) §494
Ustanovení o věcech se na zvíře použijí jen
přiměřeně
DĚLENÍ VĚCÍ HMOTNÉ X NEHMOTNÉ § 496

Hmotné (Hmotná věc je ovladatelná část
vnějšího světa, která má povahu
samostatného předmětu.) + ovladatelné
přírodní síly
x

Nehmotné (Nehmotné věci jsou práva, jejichž
povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné
podstaty.)
DĚLENÍ VĚCÍ MOVITÉ X NEMOVITÉ § 498

Nemovité - jsou pozemky a podzemní stavby se
samostatným účelovým určením, jakož i věcná
práva k nim, a práva, která za nemovité věci
prohlásí zákon (právo stavby § 1240 a násl.)
x


Movité - všechny ostatní hmotné i nehmotné
V rámci nemovitých věcí řešeny dnes sporné
otázky jeskyní, ložisek vyhrazených nerostů atd.
SOUČÁST VĚCI



Jsou řešeny podzemní stavby a jejich vlastnictví
(sklípek atd.)
Samostatně je řešena problematika inženýrských
sítí
Zvláštní pravidla pro stroje pevně spojené s
budovami (není součástí nemovité věci zapsané
do veřejného seznamu, byla-li se souhlasem jejího
vlastníka zapsána do téhož seznamu výhrada, že
stroj jeho vlastnictvím není.)
SUPERFICIES SOLO CEDIT

Nejzásadnější změna u součásti věci

Návrat k tradici

Snaha odstranit stávající problémy

Úprava stávajících poměrů § 3054 - 3061
PŘÍSLUŠENSTVÍ VĚCI



Dochází k vymezení příslušenství
Je reagováno i na rozkolísanou judikaturu v
souvislosti s právním osudem příslušenství při
převodu věci hlavní (ano 28 Cdo 133/2001, ne R
7/87, R 75/04) § 510 (Má se za to, že se právní
jednání a práva i povinnosti týkající se
hlavní věci týkají i jejího příslušenství.)
Není stanoveno, že nemovitá věc nemůže být
příslušenstvím věci movité
ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA V
NOZ
DRŽBA

Rozšíření úpravy
Rozdělení držby:
 Řádná – na základě právního titulu



Poctivá – záleží v dobré víře držitele
Pravá - nebyla-li získána určitými
vyjmenovanými způsoby. Sleduje přitom starou
římskou tripartici (násilí - svémoc, lest, výprosa)
DRŽBA



Šířeji je vymezeno vzájemné vyrovnání vlastníka
a držitele § 996 a násl.
Výslovně se stanoví, že ani poctivý držitel
nemůže požadovat po vlastníkovi náklady
pořízení
Držba nezaniká tím, že ji držitel nevykonává, ani
jeho smrtí
VYDRŽENÍ


Rozlišení na řádné a mimořádné
Řádné vydržení sleduje stávající občanskoprávní
úpravu

Vydržet nemůže ani zlodějův dědic

Vhodněji řešena i otázka přerušení držby § 1093

Mimořádné vydržení vyžaduje dobu dvojnásobně
dlouhou
VLASTNICTVÍ



Rozlišuje se mezi vlastnictvím (vše co někomu
patří) a vlastnickým právem (subjektivní právo
vlastníka k vlastnictví)
Nečiní rozdílu mezi vlastnictvím a majetkem, tak
jak po vzoru německé či sovětské úpravy činilo
stávající soukromé právo
Přináší positivní i negativní vyjádření
vlastnického práva § 1012
OMEZENÍ VLASTNICKÉHO
PRÁVA § 1013




Podrobně upravuje omezení vlastnického práva
Rozlišuje imise přímé (vždy zakázané) a nepřímé
(posuzuje se přiměřenost)
Stanoví pravidla pro situace, kdy se věc ocitne na
cizím pozemku, včetně chovaného zvířete nebo
roje včel v cizím obsazeném úlu
Jasně řešena problematika podrostů a převisů
OMEZENÍ VLASTNICKÉHO
PRÁVA



Regulace výsadby stromů na hranicích pozemků
(3m x 3m ostatní 1,5m) § 1017
Zachováno legální věcné břemeno § 1021
Zřízení, oprava či bourání stavby je možné ze
sousedního pozemku jen přiměřenou náhradu
ROZHRADY A NEBYTNÁ
CEST





Znovu zaveden pojem rozhrada
Zákon upravuje, jakým způsobem lze rozhradu
užívat
Nezbytná cesta vázána na nemovitou věc, ne na
stavbu
Vždy za náhradu
Ten kdo má z nezbytné cesty prospěch je povinen
ji udržovat
NABYTÍ VLASTNICKÉHO
PRÁVA



Částečně vychází ze stávající úpravy
Stávající způsoby nabytí vlastnického práva lépe
formuluje
Zavádí nové způsoby nabytí
PŘIVLASTNĚNÍ SI VĚCI




Oproti stávající úpravě rozlišuje mezi věcmi
opuštěnými, ztracenými a skrytými
Upravena derelikce věci a na ní navázaná
možnost její okupace
Je používán pojem „věc, která nikomu nepatří“
nebo „věc opuštěná“ či výjimečně „věc bez pána“
ne věc ničí
Připuštěno i opuštění nemovité věci
NÁLEZ VĚCI




Vyvratitelná domněnka ztráty před opuštěním §
1051
Změna pravidel pro nakládání s nalezenou věcí
Změna v nabytí vlastnického práva k věci
nalezené
Zvláštní pravidla pro nález zvířete
NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA
OD NEOPRÁVNĚNÉHO



Nově je v občanském zákoníku výslovně
zavedena možnost nabytí od neoprávněného §
1109
Do značné míry se vychází ze stávající úpravy v
obchodním zákoníku
Zvláštní ustanovení o koupi použité věci od
obchodníka
PRÁVO STAVBY

Právo stavby je nemovitou věcí

Není služebností, je převoditelné a dědičné



Samotná stavba není věcí, ale jeho součástí, byť i
na ni se aplikují ustanovení o nemovitých věcech
Může být zřízeno jen na dobu určitou – max. 99
let
Pokud došlo k nabytí práva stavby vydržením
pak na 40 let, ale soud.
PRÁVO STAVBY

Podléhá evidenci v katastru nemovitostí

Lze jej zřídit za úplatu či bezplatně



Úplata v dávkách - stavební plat, pak reálné
břemeno
Právo stavby může být předmětem zástavy
Při zániku práva stavby vypořádání stavebníka s
vlastníkem pozemku
VĚCNÁ BŘEMENA



Občanský zákoník rozděluje věcná břemena na
služebnosti a reálná břemena
Služebnost – postihuje vlastníka věci, aby ve
prospěch jiného něco trpěl nebo se něčeho zdržel
Reálné břemeno – zavazuje vlastníka zatížené
věci něco dát nebo konat vůči oprávněné osobě
DĚKUJI ZA POZORNOST A
NASHLEDANOU

similar documents