Renesanční umění v Čechách

Report







renesance se u nás rozšířila o dost později než v Itálii.
nejvýznamnějším umělcem: Mistr litoměřického oltáře
› jeho díla: oltář litoměřický
› vyzdobení kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta v Praze s výjevy svatováclavské legendy
Desková malba
› převládl saský vliv
hlavním přínosem doby - zakládání šlechtických galerií (rožmberská v Českém Krumlově,
kolovratská v Rychnově nad kněžnou, pánů z Hradce na Jindřichově Hradci - jež souviselo s
rozvojem portrétů)
Sgrafito = technika, jíž se zdobili venkovní zdi budov
› přinesli do Čech italští mistři
› získalo velkou oblibu jako levnější náhrada plastické výzdoby stěn
› Budovy se sgrafity : Míčovna v královské zahradě na Pražském hradě, dům u Monuty, na
zámcích v Litomyšli, Telči, Slavonicích.
Fresky
› nejpozoruhodnější: freska na průčelí nádvorní arkády v pražském Ungeltu a lovecké výjevy
v přízemí zámku v Bučovicích
Knižní malba
› nejvýznačnější památkou - Kancionál litoměřický
› Iluminátoři: Fabián Puléř Svatovícký - graduál, Čáslavský kancionál, Žlutický kancionál.
Matouš Ornys - Litomišlský kancionál, Třebenický kancionál, Mladoboleslavský kancionál,
Jan Kantok - Starý Malostranský kancionál
Matouš Radouš - Královehradecký graduál
Bartholomeus Spranger –vedoucí dvorní malíř na dvoře císaře Rudolfa II.
› namaloval epitaf zlatníka Mikuláše Müllera s Zmrtvýchvstalým Kristem












souvisí to s hlubokým zakořeněním gotického umění v povědomí lidu a narušení
kulturního boomu doby Lucemburské během husitských válek
1. renesanční prvky na Moravě a v Čechách - součástmi vesměs pozdně gotických
staveb
1. renesanční památkou → vstupní portál Spanilé věže zámku v Tovačově
› portál jižní brány zámku v Moravské Třebové
1493 - se renesance částečně projevila v Praze - okna ve Vladislavském sále
na Pražském hradě
renesanční stavitelé ještě pořád používali gotické prvky
› Bonifác Wolmut - renesanční kruchtě v katedrále sv. Víta - má ještě síťovou klenbu
Renesance - nejvíce se uplatnila u šlechty a měšťanů
Stavby: - honosné paláce → Lobkovický palác na Hradčanech (dnes Schwarzenberský)
- hrady se přestavují na zámky → např. v Pardubicích
- církevní stavby → kromě nutných oprav žádné velké úpravy
- nepřibylo ani mnoho novostaveb
situace – měla se změnit po bitvě na Bílé hoře → v té době však renesance pomalu
odeznívá a nastupuje manýrismus a rané baroko
kámen, mramor a cihly
sloupořadí, klenba, kupole
schodiště - samostatným architektonickým prvkem
nový druh výzdoby fasády - sgrafito
letohrádek královny Anny (Praha)
 zámek Nelahozeves
 měšťanské domy v Telči a Slavonicích
 zámek v Jindřichově Hradci
 zámek v Litomyšli
 zámek v Českém Krumlově
 zámek v Třeboni
 Edelmannův palác a Hauenschildův
palác v Olomouci


především na výzdoba architektury:
›
›
›
›

reliéf v portálu sv. Jiří na Hradě
výzdoba Belvederu
zámecká brána v Prostějově
tympanon na zámku v Pardubicích
volná tvorba:
›
›
kašnu na Staroměstském náměstí, která byla zničena
náhrobky významných osob – Jana Popela z Lobkovic ve sv. Vítu,
Ferdinanda I. od nizozemského sochaře Alexandra Collina

bohatá štuková výzdoba - letohrádek Hvězda, na zámku v Telči
nebo Bučovicích

nizozemský sochař Adrien_de_Vries (tvořil na dvoře Rudolfa II. )
›
›
›
jeho dílo – doklad vrcholného manýrismu
vytvořil bustu Rudolfa II.
vyzdobil valdštejnské zahrady
Benedikt Wurzelbauera – manýristická tvorba Venuše s delfínem
na kašně ve valdštejnské zahradě, dnes na Hradě
 na Moravě Jiří_Gialdi (kašna na zámku v Náměšti nad Oslavou)


similar documents